ČLOVĚK S
POSTIŽENÍM A
ZÁVISLOST
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
1
 Všeobecně můžeme konstatovat, že každá kultura kdysi jednu
drogu akceptovala a ty další zakázala. A k problémům došlo vždy,
když jiné, cizí kultury do země přišly, přinesli si s sebou svoji (novou)
drogu. Pak nastaly potíže.
 Závislost v užším slova smyslu se projevuje v konzumaci a toto
(závislé, návykové) chování se odehrává aktivně ve společnosti
nebo je to určitá reakce na negativní jednání společnosti
 Člověk má problém, často neřešitelnou osobní situaci a jako únik
hledá něco jiného, co mu (alespoň na čas) pomůže. Po konzumaci
je mu dobře, cítí se uvolněn, odpočat a vlastně se těší na
pokračování. Toto všichni někdy prožíváme.
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
2
 Závislost – návykové chování se vyskytuje u lidí, kteří nejsou
schopni řídit touhu konzumace určité nebo více substancí
(alkohol, cigarety, tzv. ilegální drogy aj.) nebo nejsou schopni
kontrolovat touhu po excesivním jednání (tzv. návykové chování
nezávislé na substancích: hráčství, poruchy příjmu potravy,
internet, nakupování, sex aj.).
 I lidé s mentálním postižením mohou se stát závislými – situace je
brizantí o to více, že dnešní tendence v souvislsti s principy
normality, integrace, inkluze a právem na sebeurčení umožňují
lidem s postižením alkohol, nikotin, event. drogy atd. konzumovat.
Toto potvrzují tudie o nárůstu závislých z USA a Australie – tedy v
zemích, ve kterých integrační procesy nastaly dříve než v
evropských zemích.
 Přesné statistiky však neexistují, neboť lidé s postižením jsou v
důsledku duálních nemocí často zařazování do jiných
psychiatrických diagnóz.
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
3
ZÁVISLOST BÝVÁ ZPRAVIDLA DIAGNOSTIKOVÁNA TEHDY, JESTLIŽE BĚHEM POSLEDNÍCH 12
MĚSÍCŮ LZE ZAZNAMENAT NEJMÉNĚ TŘI FAKTORY Z ŠESTI UVEDENÝCH SYMPTOMŮ
 Existuje dlouhodobě silný, neudržitelný tlak, touha nebo přání konzumace
 Existuje snížená schopnost sebeovládání a kontroly konzumace (začátek nebo
konec) v souvislosti s konzumovaným množstvím
 Pokud pacient nekonzumuje, vyskytnou se u něj tělesné dezoxitační projevy (např.
třes rukou, deprese, neklid, nespavost, epileptický záchvat atd.)
 Hranice tolerance se zvyšuje, tzn. je zapotřebí větší dávky, aby bylo dosaženo stavu
uspokojení, který byl dříve dosažen s nižší dávkou
 Ostatní zájmy, kontakty, potěšení a činnosti jsou v důsledku konzumace
zanedbávány, více času se věnuje konzumaci, obstarání substance atd.
 Pokračování v konzumaci i přes známé a viditelné negativní tělesné, psychické a
sociální důsledky (např. nedostatek peněz, ztráta nezaměstnanosti, přátel aj.)
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
4
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
5
KONZUMACE ➔ ZNEUŽITÍ ➔ ZÁVISLOST
 Za závislost je tedy považován stav, kdy musím
konzumovat a nemohu přestat. Tento moment
je rozhodující – konzument bere drogu už jen
proto, aby byl pro něj v normálním stavu
 Pro všechny formy závislosti platí: stane-li se
centrálním bodem celý den pouze otázka
touhy po konzumaci (po bažení) – kdy, jak,
kde, co – pak se jedná jasně o závislost.
 Dá se říct, že vlastně každá lidská činnost může
se stát závislostí.
 Jedná se ale vždy souhru mnoha faktorů, tím
nejdůležitějším je samozřejmě člověk jeko
individuum
 Ten, kdo jednou zkusil a naučil se nálady a
pocity pomocí (pozdějších) drog řídit a
koordinovat, upadne lehce do pokušení toto
dělat stále častěji:
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
6
.
 Pro všechny drogy, návykové látky
platí jedno – čím déle konzumuji, tím
více se zvyšuje dávka, abych
dosáhnul požadovaného původního
pocitu. To znamená, já musím zvedat
dávky, když vynechám, dostávám
syndrom odvykání.
 Dávky se zvyšují až do osudného
okamžiku, kdy přestanou působit a
nastane hluboký (psychický, sociální,
fyzický, finanční ...) pád.
ZDRAVÝ – NEBO „NORMÁLNÍ“ KONZUM
(TZV. MODERÁTNÍ KONZUM)
 Abstinence – 7-12% obyvatelstva nepije žádný
alkohol, z čehož ženy častěji. 1-3% abstinuje během
posledních 12 měsíců
 Nerizikový konzum – u 75% osob starších 18 let resp.
80% mládeže od 14 let se pohybuje konzum alkoholu
v hranici „slabého“ rizika, tzn. jedná se o dávku,
kterou organismus během dne sám odbourá.
 O škodlivém užívání mluvíme tehdy, pokud konzum
nahrazuje určitou zátěžovou činnost nebo situaci –
obvykle nepříjemnou, náročnou, stresovou ap. –
které se chceme vyhnout. Pokud toto chování úniku
do konzumace trvá déle, stane se problémem a
automatismem ve smyslu řešitele krize.
7
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
ÚDAJE O KONZUMACI ALKOHOLU BĚŽNÉ
POPULACE
 jedno deci vína (0,1 l) 10 g alkoholu
 dvě deci vína (0,2 l) 20 g alkoholu
 malá štamprle (0,06 l) 6,5 g alkoholu
 velké pivo (0,5 l) 20 g alkoholu
 malé pivo (0,3 l) 13 g alkoholu
 láhev vína (0,75 l) 75 g alkoholu
 láhev lihoviny (0,7 l) 220 g alkoholu
 malý šnaps (0,2 l) 60 g alkoholu
8
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
„NERIZIKOVÝ“ KONZUM U ZDRAVÉHO ČLOVĚKA DLE
WHO:
TZN. DENNÍ DÁVKA PRO ŽENY ZA PŘEDPOKLADU, ŽE DVA
DNY V TÝDNU JSOU BEZ ALKOHOLU. U MUŽŮ MŮŽE BÝT
DÁVKA DVOJNÁSOBNÁ – DVĚ PIVA ATD.
U NEMOCNÝCH ZEJM. CHRONICKÝCH ONEMOCNĚNÍ
SAMOZŘEJMĚ TABULKA NEPLATÍ (DIABETES, MRTVICE,
VYSOKÝ TLAK, PSYCHICKÁ ONEMOCNĚNÍ ATD.)
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
9
Tabulka dává přehled o množství
Alkoholu v přepočtu na promile.
0,2 ‰ se v organismu odbourá ca. za 1
½ až 2 hodiny. Záleží na hmotnosti
dotyčného, u žen trvá odourání
pomaleji.
Hodnoty se prodlužují, pokud člověk
bere určité léky, např. psychofarmaka
NEJČASTĚJŠÍ FAKTORY VEDOUCÍ K KE KONZUMACI
RESP. K ZÁVISLÉMU CHOVÁNÍ U LIDÍ S POSTIŽENÍM
 potřeba klidu, odpočinku, nespavost
 zlepšit si náladu = zbavit se starostí
 překonání melancholie, nuda, nečinnost
 zvýšení sebevědomí
 hledání pocitu jistoty a bezpečí
 žárlivost
 zvědavost – snad jediná pozitivní výjimka u závislosti
 vyvolávání sporů
 problém v rodině, na pracovišti
 hádka s kolegou na pokoji
 snaha vyrovnat se jiným
 neumět říci NE, snížená rezistence odporu, napodobování
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
10
ZASTARALÉ POSTOJE
 Spojení závislosti (na alkoholu) s mentálním postižením
bylo v minulosti negováno, zastíráno, závislosti byla
přisuzována podřadná role
 V důsledku zákazů v zařízeních nebyla závislost znatelná
nebo byla tabuizována nebo konzum byl striktně
trestán
 Lidé nejsou schopni/nechtějí v důsledku postižení
alkohol konzumovat (berou medikamenty, nemají
přístup, peníze, nesnášejí
 schází zkušenosti s konzumem (např. puberta)
 Jiné formy závislosti – kouření je částečně tolerováno
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
11
NÁSLEDKY OPOMÍJENÍ
 Lidé s postižením prožívají více svobody (právo na sebeurčení, inkluze...)
 zvýšený tlak konzumace všeobecně – nabídka,reklama, alkohol je
kdekoliv k dostání, je levný
 snížená sociální kontrola
 příklad okolí
 redukovaná komunikace s okolím, s pracovníky
 Kliše: ...“Člověk s (mentálním) postižením nepije
alkohol a nemá žádný problém závislosti... na
drogy nemá peníze...“
 právo na sebeurčení není plně akceptováno ze
strany rodiny, pracovníků, odpovědnost
pracovníků je nejasná – jsou rozdílné postoje
 nerealistická očekávání pracovníků – zákaz a
omezení vše vyřeší
 převažuje snaha o omezení a je zdůrazněn
emocionální negativní postoj okolí, pracovníků
 neexistují speciální terapeutické koncepty,
programy stejně jako odborníci
SPECIFIKA ZÁVISLOSTI U LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM
 Alkohol (zřídka ilegální drogy) lidé s mentálním postižením konzumují, to je dnes fakt a
tato nová skutečnost se odráží v přístupu okolí klientů – chybí stratégie a koncepty, jak
závislost nebo škodlivé užívání u postižených redukovat. I žádost o pomoc
profesionálních poradců, terapeutů a lékařů mnohdy nepomáhá, neboť tato situace je
většinou i pro adiktology novum.
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
12
Pracovníci pečující o klienty s mentálním postižením si
nejčastěji kladou otázky typu
 Co je to vlastně závislost?
 Je u mentálně postižených při konzumu něco zvláštního oproti
nepostiženým?
 Co může závislost ovlivnit?
 Kde jsou hranice mezi vyzkoušením a závislým chováním?
 Co mohu nebo musím já udělat, kdy zasáhnout?
 Existuji určité stratégie a co pro ně potřebuji?
MOŽNÁ MOTIVAČNÍ SPECIFIKA KONZUMU U MENTÁLNĚ
POSTIŽENÝCH
 Motivy ke konzumu jsou stejné jako u nepostižených: zklidnění,
hledání sociálních kontaktů, stress, bezvýchodnost, smutek, bolest,
antidepresivní účinky, uvolnění, prostředek proti strachu,
„vyrovnat“ se ostatním...
 Negativní momenty:
 Prestiž
 Patřit k ostatním
 Cena a dostupnost
 Nuda
 Schází sebekontrola
 Vyšší nebezpečí v důsledku kombinace s medikamenty
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
13
TERAPEUTICKÉ FORMY
 tradiční pomoc a zabezpečení lidí s
postižením se mění – jiný přístup i v
pomoci lidem s postižením, tzn.
předání více kompetencí člověku s
postižením, ale i
 intenzívnější sociální kontrola,
konzumenti s postižením jsou
nápadnější
 Terapie koncentrována na klienta,
klient je v centru a ne alkohol
(klientzentriert-Rogers)
 Problém je posuzován z pohledu
klienta s MP tak, aby se sám pokusil
najít východisko
 Cíle terapie
 dosáhnout duševního klidu
 zvýšení sebevědomí
 snížená diskrepance mezi reálným
cílem a představou klienta
 realizace změny chování podle přání
klienta
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
14
SPECIFIKA (MODERNÍ) TERAPIE
 Klasické terapeutické koncepty jsou kognitivně (komunikativně)
někdy náročné a minou se cílem.
 zaměřit se na momentální situaci než na reflexi
 více trénink (aktivování) než „terapie“
 zaměřit se více na spouštěče konzumu než na moralizování
 kooperace instituce se speciálním zařízením
 Lidé s mentálním postižením se mohou naučit konzum alkoholu
redukovat nebo se zcela zřeknout (abstinence),
 potřebují ale více času a více podpory
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
15
PREVENCE ZE STRANY OKOLÍ, SOCIÁLNÍ PRÁCE
 naučit se řešit problémy – trénink, modely různých rolí
 kognitivní pozitivní schéma, změnit dosavadní modely (např.
jen když piji je mně dobře)
 cvičení na oddych, uvolnění
 sport, pohyb– aktivizace zdrojů
 zapojení do rozhodnutí o běžných životních situacích (pokoj,
peníze, volný čas)
 konference – plánování budoucnosti – rodiče, pracovníci
 reakce při relapsu, přerušení terapie – motivace
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
16