DIAGNOSTIKA
A TERAPEUTICKÉ
MOŽNOSTI
Z POHLEDU
SOCIÁLNÍ PRÁCE
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
1
 Pokud hovoříme dnes o diagnostice v souvislosti s lidmi s postižením, pak
musíme rozlišovat mezi různými diagnostickými postupy, které se od sebe
liší v důsledku odlišných odborností a specializace. Tyto však nestojí proti
sobě, každá disciplína má své opodstatnění a proto by se měly navzájem
doplňovat, abychom si mohli udělat komplexní obraz o člověku s
postižením.
 V souvislosti s lidmi s postižením je nutné vymezení a rozlišení mezi
lékařskou, psychologickou a terapeuticko pedagogickou diagnostikou v
rámci speciální pedagogiky. Přitom je samozřejmé, že všechny tři disciplíny
podle potřeby a typu postižení musejí spolupracovat.
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
2
LÉKAŘSKÁ DIAGNOSTIKA
 Lékařský model považuje postižení jako deficit jednotlivce, který je způsoben nemocí,
prenatálním vývojem, zraněním, traumatem ap. Z tohoto pohledu považuje medicína za
prvotní diagnostiku původu postižení a návaznou léčbu a terapii s cílem dosáhnout změny
deficitního stavu jedince ap.
 Postižení je z pohledu medicíny (genetická) chyba a nedostatek. Výraz nedostatek
vychází z diagnostiky a je ovlivněn jednostranným pohledem (bohužel): postiženému je
poskytnuta určitá péče nebo přesněji řečeno je přijímatelem určité péče, kterou mu
(nepostižená) společnost na základě určité „etické povinnosti“ umožňuje.
 U lékařské diagnózy v stojí v popředí diagnóza, jež se zaměřuje na nemoc jako takovou,
na původ, příčiny, symptomy.
 původ – genetický,
• zranění, před-/při-/po narození, v důsledku jiného onemocnění apod.
• jak se postižení projevuje, typické příznaky, projevy ap.
 Diagnóza zahrnuje postupy, jako je anamnéza, fyzikální vyšetření a sekundární technická
vyšetření, jakož i analýzy tělesných tkání a vylučování
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
3
LÉKAŘSKÁ DIAGNOSTIKA
 Psychiatrie - psychiatrického pohledu byl postižený vzhledem k patologickým
defektním projevům jako například stereotypie, autoagrese, tik, křik, mentální
opožďování atd. pouze objektem, který musel být opatrován v ústavu – že tento
ústav se vyznačoval přísnou hierarchií, centrálním zabezpečením služeb, rituálním a
pasívním denním režimem, striktním oddělením od vnějšího světa je všeobecně
známo.
 Život se koncentroval na zachování čistoty, dodržování pořádku a klidu, a to vše za
pomocí léků na zklidnění a dávkovaného „strukturovaného násilí“ – ať již v jakékoli
formě.
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
4
PSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA
 Psychologická diagnostika je psychologická disciplína a zároveň důležitou součástí
odborné práce klinických psychologů, kteří se zabývají problémy a poruchami
osobnosti a chování.
 Psychologická diagnóza je prvním krokem k vhodné terapii, k dalším krokům vedle
lékařské léčby.
 V klinicko-psychologické diagnostice se informace shromažďují prostřednictvím
diskusí, testovacích postupů a pozorování chování. Po stanovení psychologické
diagnózy je objasněno, jak může vypadat další psychologická a psychoterapeutická
podpora.
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
5
PSYCHOLOGICKÁ PODPORA
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
6
 Psychologie se koncentruje poradenství, analýzy v souvislosti s
chováním a jednáním člověka v různých životních situacích s
ohledem na osobní zážitky, reakce na okolí a jednání jiných.
 V rámci terapie bývají cíle definovány v udržení nebo nabytí
psychické rovnováhy a zdraví
 Psychopatologie (duševní poruchy, psychická zátěž, atypické
chování mimo vžité normy)
 Psychologie osobnosti (rozdíly v myšlení, emocí a chování člověka)
 Sociální psychologie (psychické procesy v kontextu jednání
různých sociální skupin a jedinců
 aj.
SOCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA
 Sociální model vidí postižení jako důsledek omezování jedince (vzdělání, zaměstnání,
nedostatečná podpora apod.) ze strany společnosti, tedy přídavný problém mnohdy
způsobený společností, okolím, jednáním jiných. Sociální model nelpí
bezpodmínečně na změně jedince jako takového, ale soustřeďuje se na hledání
vhodných životních podmínek pro člověka s postižením.
 V oblasti sociálního zabezpečení je takto v souladu s legislativou používán termín
osoby se zdravotním postižením, v souvislostí s pracovním výkonem pak osoba se
změněnou pracovní schopností (příp. s těžším zdravotním postižením).
 S ohledem na pracovně-právní oblast a pracovní příležitosti používáme termín
znevýhodněné osoby. Školská pedagogika používá pojmenování obtížně
vychovatelný nebo obtížně vzdělavatelný žák atd.
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
7
7 DIAGNOSTICKÝCH PRINCIPŮ PRO
PEDAGOGICKOU A SOCIÁLNÍ PRÁCI
 Nestačí jenom chtít – muset diagnostikovat. Důležité je JAK zdůrazním to pozitivní u
klienta
 Je třeba udělat v rámci diagnostiky komplexní obraz klienta
 Musím jasně svoji pozici, svůj postoj definovat – proč diagnostikuji, jaký přínost
procedura má na klienta
 Musím zůstat v realitě, vyvarovat se hypotéz
 Návrhy a intervence je třeba ověřit – zda mají smysl, zda jsou reálné, zda klientovi
neuškodí
 Diagnostický proces vyžaduje oboustrannou důvěru
 Musím vědět, jak mohu klienta v rámci diagnózy podpořit
 V popředí procedury, rozhovoru musí být znatelná lidskost a uznání
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
8
ZÁKLADNÍ ZÁSADY TERAPEUTICKÝCH PODPOR PRO LIDI
S POSTIŽENÍM
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
9
 Cílená podpora – pomoci tolik, kolik je nutné a kolik je zapotřebí
 Pokud je nutné - zapojení okolí do terapeutického procesu
 Neexistuje nějaká globální metoda – každá terapie musí být individuální
 Individuální požadavky – jasné cíle, co musí být učiněno, aby se zlepšila kvalita
života
 zlepšení schopností a funkčnosti (např. logopedie, fyzioterapie)
 součást léčby (např. psychoterapie)
 zmírnění následků (rehabilitace)
 apod.
 Ne každá „terapie“ je uznána jako terapie – jsou rozdíly mezi terapii a různými
metodami či aktivitami ap.
DIAGNOSTIKY U KLIENTŮ S TĚŽKÝM POSTIŽENÍM, KTEŘÍ
VYŽADUJÍ NEPŘETRŽITOU PÉČI
 Není podstatné, zda umí mluvit, číst psát, ale je třeba zjistit, jak se klient orientuje, kde
jsou jeho možnosti se dále vyvíjet, a to v následujících oblastech:
 Prostor – Kde Je schopen definovat, ví, kde se nachází
 Čas – Kdy Je schopen definovat, ví, jaký je den, kolik hodin
 Kvalita – Co V jaké míře, za jakých okolností je schopen určit kvalitativní
rozdíly –
 např. v chování jiných
 Kvantita – kolik V jaké míře, za jakých okolností rozpozná množství
 Příčina – proč schopnost jednopduchého uvažování
 Rozezná symboly např. písmo, číslice, komunikace
 Paměť co je schopen si zapamatovat, rozpoznat
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
10
CÍLE DIAGNOSTIKY V PSYCHOSOCIÁLNÍ SFÉŘE
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
11
Diagnostické komponenty
Výběr manuálu,
prostředku podle
účelu
Postup, pracovní
metoda
(test, dotazník, rozhovor,
pozorování aj.)
Pomocné hodnotící
prostředky
(konzultace, hraní rolí,
pozorování)
ZÁKLADNÍ DIAGNOSTICKÉ KATEGORIE
V PSYCHOSOCIÁLNÍ SFÉŘE
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
12
Oblast
inteligence,
myšlení,
abstrakce
Oblast vnímání a
pocitů
Oblast výkonuškola,
znalosti,
práce, zručnost
Oblast osobnosti,
chování, jednání,
psychické znaky
Deskriptivní diagnóza
Klasifikační diagnostika
Funkční diagnostika
Kauzální diagnostika
Diagnostika výběru
Diagnostika typizace
Podpůrná diagnostika
Integrační diagnostika
aj.
 Deskriptivní diagnóza popisuje situace, ve kterých se postižený nachází. Cílem
je představit situaci postiženého co nejkomplexněji a nejpřesněji, z více úhlů,
aby bylo možné dospět k jednotnému závěru (popis chování, jednání).
 Klasifikační diagnóza klade důraz na cíl, normy a rámcové podmínky
organizace a prostředí, ve kterém se postižený nachází, žije, pracuje tedy zda
je jeho stupeň postižení adekvátní stanoveným podmínkám.
 Funkční diagnostika pomáhá odhalit vztahy mezi různými projevy jednání
postiženého. Cílem je zjistit, zda a za jakých okolností se vyskytuje určité
chování často.
 Kauzální diagnostika se snaží zjistit příčiny nebo kompexy příčin, tzv. kauzální
řetězce. Cílem kauzální diagnostiky je dostat zjištěné okolnosti „pod kontrolu“,
poznat je a vysvětlit důsledky.
 Diagnostika výběru s koncentruje na nalezení správné osoby pro danou oblast
na základě jejich charakteristik. Cílem je přiřadit postiženého k určitému profilu,
nalézt „správnou“ osobu pro danou oblast na základě určitých charakteristik.
 Diagnostika typizace si klade za cíl vytvořit homogenní skupiny z hlediska
vzdělávacích, výukových nebo organizačních aj. cílů.
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
13
DIAGNOSTICKA A SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
14
 Speciální pedagogika nevyvinula žádné vlastní diagnostické metody, nýbrž se
orientuje především na využití metod z psychologie. Sleduje ale jiné cíle: hledá
především možnosti podpory v životě lidí s postižením – podpůrná diagnostika.
 Lidé s postižením mohou na základě diagnostických výsledků lépe rozvinout
své motorické, emocionální, sociální a kognitivní schopnosti. A to z jednoho
důvodu – v rámci diagnostiky jsou vývojové možnosti zohledněny a možnosti
podpory naznačeny.
 Diagnóza a podpora tvoří jednotu, jsou a nemohou být odděleny a jsou v
interakci s okolním světem (společnost, rodina ap.).
 Z těchto důvodů považujeme tuto diagnostickou formu za diagnostiku
procesu, někdy se hovoří o tzv. multimodální (více rovinové) diagnostice, jež
tvoří podpůrný proces.
ZÁKLADNÍ DIAGNOSTICKÉ FORMY VE SPECIÁLNÍ
PEDAGOGICE
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
15
 Podpůrná diagnostika se koncentruje na lidi s postižením a jako taková usiluje o
to, aby postižená osoba (dítě, mladistvý, dospělý) byla podporována v
optimálním rozvoji svých možností v oblastech mentální, sociální, emoční nebo
fyzické.
 Na základě konkrétní situace se zdravotním postižením jsou vypracovány
hmatatelné, krátkodobé a střednědobé vzdělávací cíle a plány podpory.
 V tomto podpůrném procesu musí být zahrnuto nejen postižený jako osobnost,
ale také je nutno brát v úvahu rozmanité podmínky životního prostředí, ve
kterém člověk žije.
 Integrační diagnostika neklade důraz na analýzu problému - s nímž je obvykle
spojen termín „řešení“, ale koncentruje se na zapojení do takzvaných běžných
životních podmínek, nechat lidé s postižením účastnit se života a pomáhat ho
formovat společně. Důraz je tedy kladen na identitu, na osobnost.
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
16
1.Pozorování
2.Anamnéza
3.Pracovní
metoda
4.Podpůrný
plán
5.Nutná
opatření
6.Evaluace
Pozorování je jedním z
nejdůležitějších
komponentů speciálních
pedagogů
DIAGNOSTICKÉ POSTUPY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
17
 Interdisciplinární pohled
 Výběr diagnostických postupů se odlišuje podle potřeby uplatnění – v popředí
stojí člověk s postižením a jeho zdroje, ne deficity
 Diagnostický proces začíná intenzivním pozorování chování a jednání, a to v
prostředí každodenního života, tedy nejen v laboratoři či speciálně upravených
prostorách a podmínkách
 Spektrum diagnostiky klientů je velice široký – od kojenců po dospělé, od
minimálních poruch až po těžké, komplikované formy postižení
 Speciální pedagog tak musí mít jasný přehled nejen o nemoci, ale i o účinnosti
jednotlivých psychologických procesech, poruchách a odchylkách, aby byl
schopen přijmout vhodná pedagogicko-podpůrná a výchovná opatření.
DIAGNOSTICKÉ ZÁSADY
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
18
• Platnost metody, vědecké ověření
• Spolehlivost – Jak přesná metoda je v konkrétní situaci objektivní
 Při diagnostice lidí s postižením nelze vždy vědecké zásady uplatnit, a to z
různých důvodů: často klient nemůže komunikovat, nevidí, nemůže se
pohybovat, není mentálně schopen reagovat (závislost na informaci okolí)
 Při diagnostice se musíme vyvarovat
 intuitivnímu, bezděčnému, náhlému hodnocení jednání,
 chybnému posouzení situace
DIAGNOSTICKÉ ZÁSADY
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
19
 Psychologie se koncentruje na poradenství, analýzy v souvislosti s chováním a
jednáním člověka v různých životních situacích s ohledem na osobní zážitky,
reakce na okolí a jednání jiných.
 V rámci terapie bývají cíle definovány v udržení nebo nabytí psychické
rovnováhy a zdraví
 Psychopatologie (duševní poruchy, psychická zátěž, atypické chování mimo
vžité normy)
 Psychologie osobnosti (rozdíly v myšlení, emocí a chování člověka)
 Sociální psychologie (psychické procesy v kontextu jednání různých sociální
skupin a jedinců
 aj.
PSYCHOTERAPIE
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
20
 Psychoanalýza, hlubinná PT
 Psychoanalýza hledá řešení v podvědomí,
analýze ranných životních zážitků minulosti
a vlivu sexuálního pudu na vývoj člověka
 Kognitivně-behaviorální PT
 Metoda spočívá převážně v analýze
přítomnosti a chování v problémové situaci,
podpoře schopností, které pacient má
 Gestalt PT
 Metoda klade důraz na osobní, expresivní
prožívání, emoce a přítomnost
(dramaterapie)
 Systemická PT (rodinná PT)
 Metoda se zaměřuje na vztahy a
souvislosti jednání aktérů
 Interaktivní PT
 Fokus spočívá v kontextu jednání
osobnosti, závislosti na psychice a vlivu
okolí
 PT orientovaná na klienta
 V popředí stojí terapeutické intervence
stojí pocity, přání, definování a
sledování cílů, které klient sám definuje
(Rogers)
PSYCHOTERAPIE SE KONCENTRUJE NA LÉČBU PSYCHICKÝCH PORUCH, KRIZOVÝCH SITUACÍ A NA LÉČBU NEBO
ZMÍRNĚNÍ NÁSLEDKŮ, NA KTERÉ PACIENT V RÁMCI PSYCHICKÝCH PORUCH NEBO POSTIŽENÍ TRPÍ.
 Logopedie
 Ergoterapie
 Fyzioterapie
 Rehabilitace, masáže
 Hipoterapie
 Arteterapie-psychoterapeutický kontext
 Malování
 Taneční terapie
 Muzikoterapie
 Dramaterapie
 Výživa (Logo- a Ergoterapie)
 Jistota vitálních funkcí
 Motorika úst – nácvik svalů, polykání, pití, krmení
Jiné rehabilitační
terapeutické formy
 Nespecifikované umělecké aktivity
 Dramaterapie
 Biblioterapie
 Řečový projev, poezie, zpěv
 Modelování s hlínou
 Zahrada
 biografie
 Pohybové aktivity
 Terapeutický tanec
 Vandrování
 Zooterapie
 Canisterapie
 Hiporehabilitace
 Delfíni
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
21
Jiné terapeutické
metody
BAZÁLNÍ STIMULACE JAKO TERAPEUTICKÁ NABÍDKA PRO
TĚŽCE POSTIŽENÉ
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
22
Sociální
zážitky
Pocity
Tělesné
zkušenosti
Řeč
Kognitivní
zážitky
Vnímání
Pohyb
Vychází z tzv. holistického
přístupu zprostředkování
zkušeností a vjemů.
Prostřednictvím pohybu,
tělesných, taktilních zkušeností, a
vnímání všemi smysly se vytvářejí
sociální zkušenosti, aktivuje
myšlení a takto komunikuje s
okolím: reakce na podněty .
Vztah
Jistota
Důvěra
Aktivita
SNOEZELEN
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
23
Auditivní, vizuální, orální, taktilní vibrační a somatická stimulace
Zaměřuje se na podporu vnímání a uvolnění pomocí vody, světla,
barev, uklidňující hudby, aroma, houpačky.
K tomuto účelu jsou vybaveny speciální místnosti s možností si
lehnout, sedět, mít kontakt s pomůckami ap.
Vhodné pro klienty s těžkým mentálním a tělesným postižením, v
krizových situacích jako stress, hyperaktivita, agresivita-
autoagresivita.
Ivo Šelner © VOS Olomouc 2024
24