DATA A FAKTA O
LIDECH S POSTIŽENÍM
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
1
... Postižený člověk není ten, který
je nějakým způsobem tělesně
nebo mentálně omezen, nýbrž
ten, kterého kvůli jeho stavu
(postižení) postihuje společnost...
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
2
 Různé prameny uvádějí, že na celém světě žije na 10% nebo 650 miliónů lidí s
postižením. Statistiky jsou však nepřesné, neboť se koncentrují převážně na
dostupné údaje tzv. civilizovaných zemí.
 neexistuje jednotná metodika při sběru údajů (jiná kritéria ve zdravotnictví, jiná
v sociální sféře, v penzijním systému, jiná v mezinárodním porovnání ap.)
 Postižení patří mezi všeobecný životní fenomén a podléhají demografickému
vývoji: lidí s postižením neubývá, u 85% osob je postižení zapříčiněno nemocí
nebo poškozením/nefunkčností orgánů (zbytek jde na konto úrazů), v
budoucnosti se lidé s postižením dožijí vyššího věku než v minulosti a zároveň
bude přibývat tzv. kombinovaných forem postižení.
 V České republice je zhruba 13%, tj. 1,15 mil. obyvatel (pramen:
2019 Statistický úřad)
Postižení společenské
(Sociální, pracovní, vzdělání, volný čas
ap.)
Forma postižení
(tělesné, mentální, smyslové aj.)
Rozsah postižení
(stupeň postižení, kombinované
postižení)
Subjektivní aspekty
(postoj, předsudky, akceptování aj.)
ČLOVĚK S POSTIŽENÍM
Odchylka Porucha Postižení
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
3
FORMY POSTIŽENÍ
Postižení smyslových
orgánů Postižení řečových orgánů
Postižení pohybového ústrojí
Mentální postižení
Problémové chováníPoruchy učení
Psychické
poruchy
Poruchy autistického
spektra
Agresivní a autoagresivní
jednání
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
4
Lidé s
nadměrným
nadáním
POSTIŽENÍ SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ
 Smyslové postižení nastává v důsledku postižení tělesných
orgánů, které sloužíé vnímání, částo je to vrozené poškození
organizmu – výpadky, omezení nebo totální ztráta v oblasti zraku
a sluchu, ale také v oblasti dotýkání, chuti a čichu.
 Postižení se projevuje buď v jedné oblasti, ale i kombinaci různých
faktorů.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
5
POSTIŽENÍ SMYSLOVÝCH VJEMŮ – HMAT,
ČICH, SLUCH
 snížená nebo nedostatečná funkce receptorů v oblasti vnímání hmatu
(taktilní systém), čichu, chuti, pohybu (kinestetický systém) rovnováhy
(vestibulární systém).
 Tyto receptory poskytují informace mozku a člověk zpětně získává pomocí
smyslových vjemů kontakt s okolím, analyzuje a filtruje situaci: přizpůsobuje
a hodnotí.
 Postižení smyslových vjemů se paralelně projevuje společně s jinými
formami postižení.
 Kombinace se objevují zejména s formami poškození mozku, kdy bývají
smyslové vjemy ohraničeny a situaci člověka s postižením dodatečně
znevýhodňují – v komunikaci, orientaci, ve vnímání resp. ohraničení pocitů
aj.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
6
POSTIŽENÍ SLUCHU
 Postižení sluchu vede k omezení nebo totálnímu výpadku auditivních
podnětů. Mluvené slovo (v rádiu, televizi, kině, divadle aj.), hudba,
různé zvuky lze s obtížemi vnímat nebo vůbec ne.
 Postižení sluchu má úzkou souvislost s vývojem dítěte a projevuje se
často v nedostatečném vývoji řeči, ale i mnohdy v redukci
kognitivních schopností, neboť bez akustické podpory a orientace v
prostoru mimo zorné pole schází potřebné souvislosti nutné pro vývoj
myšlení.
 Důležité je rovněž to, zda k poruše sluchu došlo před osvojením řeči,
nebo zda se postižení projevilo posléze. V druhém případě je
komunikace s okolím snazší.
 Pokud postižení bylo zjištěno do sedmého roku života, hovoříme o
ranné poruše sluchu.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
7
POSTIŽENÍ SLUCHU
 Postižení sluchu diagnostikujeme podle intenzity postižení – pohybuje-li se
ztráta sluchu mezi 60-90dB, pak se jedná o silné potižení, mezi 30-60dB o
střední a do 30dB o lehké postižení (nedoslýchavost). Měří se vždy výkon u
ucha s lepším výkonem.
 Je-li ztráta vyšší než 90dB, pak se jedná o úplnou hluchotu, dotyčný neslyší
žádný zvuk.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
8
Poruchy sluchu jsou často způsobeny nemocí nebo úrazem. Někdy jsou již
vrozené. Svou roli hraje i proces stárnutí, který vede ke snížení sluchu i bez úrazů
či nemocí.
V některých případech je možné poruchu sluchu léčit. Patří sem například
nahrazení poškozených sluchových kůstek protézami nebo zavedení
kochleárního implantátu, pokud je kochlea poškozena.
NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY
POSTIŽENÍ SLUCHU
 Poškození plodu v těhotenství
(např. infekce, virus, např.
zarděnky)
 Poškození během porodu
(nedostatek kyslíku)
 Nemoc v dětském věku
(meningitida)
 Poranění hlavy – úraz
 Pobyt v hlučném prostředí
(např. pracovní)
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
9
TERAPEUTICKÉ PODPORY PŘI POSTIŽENÍ SLUCHU
 Trénink a podpora sluchu – kontakt očí
 Rozvíjení řečových schopností
 Použití naslouchátek – Riziko – řeč bývá nezřetelná, nejasná, někdy nedokonalá, závislá na
stupni postižení sluchu
 Podpora jemné motoriky – zejm. mimiky obličeje
 Znaková řeč, prstová abeceda - Tato neverbální komunikace dává možnost lidem s
postižením ale i hluchotou více možností se vyjádřit myšlenky přesněji pomocí
gestiky,mimiky, držením těla může lépe vyjádřit i abstraktní informace, gramatické detaily i
syntax. Tuto formu komunikace musí ovládat i okolí, různé formy v různých státech
 Implantáty – Cochlearimplantat – „uměle“ vnitřní ucho, elektroda, která je implantována
do vnitřního ucha – názory se různí
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
10
PRSTOVÁ ABECEDA – ZNAKOVÁ ŘEČ
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
11
vizuální komunikace používaná neslyšícími je
založena na kombinaci vnímání, pozorování
partnera – zapojením gestikulace a mimiky obličeje,
držení těla a opticky zřetelným, ale bezhlasým
vyslovováním slov pomocí rtů
PRSTOVÁ ABECEDA
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
12
Prstová řeč je komunikační prostředek založen na vizuální komunikaci pomocí prstů.
Komunikace má velký význam nejen komunikační, ale i sociální.
Do této komunikační formy patří tvar ruky, obrazy úst, výrazy obličeje, gesta ústy a
nemanuální znaky. Jsou spojeny do výpovědí podle určitých gramatických pravidel. Řídí se
tedy zásadně odlišnou gramatikou než mluvený jazyk. Je konstruován současně a
prostorově.
Prstová abeceda nemůže nahradit psaný jazyk. Slyšící se učí jazyk prostřednictvím sluchu,
což znamená, že si osvojují přirozený jazyk svého rodného jazyka v mluveném i psaném
jazyce. Jazykové dovednosti a kompetence se rozvíjejí životem v akustickém světě;
samozřejmě se to „učí“ za pochodu.
Pro neslyšící však tato cesta osvojování jazyka není možná kvůli nedoslýchavosti nebo
špatnému sluchu, takže psaný jazyk zůstává pro většinu neslyšících cizím jazykem, a proto
většina neslyšících nedosahuje při čtení stejného porozumění textu jako slyšící lidé (např.
titulky u filmu)
POSTIŽENÍ SLUCHU A ZRAKU
 Hluchoslepota - dojde-li ke kombinaci hluchoty a
slepoty, pak toto nelze brát jako pouhou
kombinaci dvou postižení, nýbrž jde o poškození
obou důležitých orgánů – zrakového i sluchového,
obvykle ve spojení s nedostatečným kognitivním
vývojem.
 Tento výpadek s sebou přináší vysoký stupeň
postižení.
 Akční rádius osob je silně omezen, zpracování
smyslových zážitků nedostatečné, kognitivní vývoj a
komunikační možnosti ohraničeny.
 Pomoc pro takto postižené osoby spočívá v
zabránění izolace, tj. podpoře vnímání tělesného
kontaktu a rozvíjení praktických činností pomocí
řízených pohybů, hmatu ap.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
13
POSTIŽENÍ ŘEČOVÝCH ORGÁNŮ
A KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
14
Řečové
postižení
Organické příčiny – poruchy
centrálního nervového
systému nebo hlasového
ústrojí
Socio-kulturní vliv –
nedostatečná podpora při
učení řeči, vliv dialektu,
traumatický zážitek
Osobnostní faktory – strach,
impulzivita, introverze, inteligence,
snížená schopnost učit se nebo
pamatovat si
Situativní komponenty –
řečová situace, stres,
vysoká očekávání
POSTIŽENÍ ŘEČOVÝCH ORGÁNŮ A
KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ
 U postižení řečových orgánů rozlišujeme více forem: nejzávažnější porucha způsobená
nedostatečným vývojem řeči resp. schopností hovořit je opožděná vývojová
nemluvnost, projevující se omezenou nebo žádnou schopností verbálně se vyjadřovat.
 Toto nastává tehdy, pokud dítě ve věku 18 měsíců – 4 roků nehovoří jako jeho vrstevníci.
 Příčinou bývá narušení v centrálním mozkovém systému, ale i dědičnost nebo poškození
mozku při porodu, možné jsou i sociální příčiny – nedostatečná stimulace k řeči.
 Do jiné skupiny patří poruchy výslovnosti nebo řeči často zapříčiněny tzv. socio-kulturními
vlivy nebo situativními komponenty – nemluvnost, oněmění, koktavost.

Ivo Šelner © VOS ZS 2024
15
POSTIŽENÍ ŘEČOVÝCH ORGÁNŮ A
KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ
 O orgánové nemluvnosti hovoříme při poškození mozku (infekce, úraz, trauma)
již při vyvinuté řeči.
 Toto se projevuje nejčastěji nemluvností, oněměním, koktavostí aj.
 Mezi funkční hlasové anomálie patří huhňavost, patlavost, poruchy hlasu aj.
 Nejzávažnější forma je pravděpodobně nedostatečný vývoj řeči, (obvykle
následek nebo kombinace jiných postižení), což znamená, že člověk není
schopen hovořit ve větách, není schopen artikulovat, opakovat slova nebo
nechápe jejich význam (většinou v kombinaci s mentálním postižením) – což
lze definovat jako symptomatickou poruchu řeči.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
16
Ale pozor: na druhé straně lidé s řečovým postižením mnohdy velice dobře rozumí a vnímají.
 v důsledku svého postižení a omezené možnosti se vyjádřit bývají považováni za „více“
postižené, než ve skutečnosti jsou.
Artikulace
DYSLALIE-neschopnost hlásky správně
vyslovit
SIGMATISMUS – S,Z,Š
RHOTACISMUS – L místo R
KOKTÁNÍ aj.
Poruchy hlasivek
Poruchy rytmu
KOKTÁNÍ
OPAKOVÁNÍ
ZADRHÁVÁNÍ
Poruchy řeči
MUTISMUS - němota
DYSGRAMATISMUS – nelze utvořit věty
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
17
ŘEČOVÉ POMŮCKY
 Pomoc lidem s řečovým postižením na
první pohled nesouvisí primárně s
hlasovými orgány (stavba řeči, formy
komunikace, výslovnost), ale zaměřuje se
i na komplexní podporu vnímání
smyslových orgánů (oblast úst, sluch,
motorika, mimika, rovnováha, dýchání,
polykání apod.).
 Z technických pomůcek nutno zmínit
elektronické pomůcky (tablety, PC),
které lze dnes ovládat i očima, řečové
computery (tzv. talker), ale i fotografie,
obrazy, symboly (piktogramy) a další
formy tzv. podpůrné komunikace.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
18
POSTIŽENÍ ZRAKU
 Pod pojmem postižení zraku rozumíme
trvalé omezení nebo ztrátu zrakového
vnímání. Podle intenzity ztráty určujeme
stupeň.
 Nepatří zde jedinci, kteří nosí běžné
dioptrické brýle nebo čočky a nejsou v
běžném životě, volném čase nebo
pracovní činnosti znevýhodněni.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
19
 U osob, kde je zrakové postižení patrné, je ze strany okolí nutný potřebný takt a
empatie. Mnoho spoluobčanů se zrakovým postižením považuje nadměrnou pomoc
bez svolení nebo optání se – zda dotyčný pomoc opravdu potřebuje nebo ne – za
obtěžování a omezování osobní svobody.
 U zrakového postižení rozlišujeme, kdy a za jakých okolností ke ztrátě nebo omezení
došlo – toto je nutné vědět pro další podpůrnou podporu.
ČÁSTEČNÁ SLEPOTA
 U tzv. částečné slepoty (alespoň
částečné rozlišení světla a tmy) se
klasifikuje podrobnější postižení
zraku podle zrakového testu. Pokud
je zraková schopnost bez brýlí nebo
kontaktních čoček menší než 30%,
hovoříme o zvyšené poruše, značně
omezená zraková schopnost je u lidí
s nižší než 10% schopností a vysoká
omezenost pak méně než 5%.
 Z pohledu speciální pedagogiky
určujeme navíc i stupeň tzv.
sociálního zrakové omezení (bez
ohledu na intenzitu slepoty). Míníme
tím stav, kdy lidé, nezávisle na stupni
zrakového postižení, jsou přesto
schopni se samostatně pohybovat,
orientovat i pracovat, pokud mají k
dispozici potřebné pomůcky.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
20
TOTÁLNÍ SLEPOTA - NEVIDOMOST
 U totální slepoty/nevidomosti
(Amaurose) není jedinec schopen
rozlišovat mezi světlem a tmou.
 Mezi speciální formy po zranění
zadního mozku (např. úraz po
střelbě) lze v psychiatrii
diagnostikovat duševní slepotu
(ICD-10/Code R 48.1). Pacient
předmět vidí, o co se jedná, pozná
teprve poté, až předmět uchopí
(např. tužku). Tzn. v okamžiku,
když zapojí další smysly
 U barvosleposti není schopen
jedinec rozpoznat barvy, nejčastěji
se zaměňuje zelená a červená.

 Tyto osoby nesmějí řídit
automobily.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
21
ZRAKOVÉ POMŮCKY
 Důležité pomůcky pro lidi s omezením zraku
jsou zrakové pomůcky (brýle, kontaktní
čočky, lupa).
 Brýle – do dálky, na čtení, duální, proti slunci
ap. ... s věkem síla zraku ubývá a brýle jsou u
mnohých každodenní nutností
 V dnešní době existují i elektronické
pomůcky (obrazovky na zvětšení písma, PC
s řečovými programy) jakož i neoptické
pomůcky, většinou se jedná o předměty
velké velikosti (hodiny, knihy s velkým
písmem, obrazovka aj.).
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
22
 Hlavní cíl u osob s postižením
zraku je dosažení co největší
samostatnosti, zejména děti
musejí být stimulovány k pohybu
a zmírnění nejistoty v orientaci.
ZRAKOVÉ POMŮCKY
 Důležitou pomůckou k zachování
mobility je bílá hůl, která usnadňuje
slepcům pohyb a orientaci. Na
cestách bývají na zemi umístěny
vodítka (rýhy) a pomocí
kyvadlového pohybu slepec udrží
směr, cítí, kde začínají např. schody.
Další pomocí jsou zvukové signály
(na křižovatkách, v cestovních
prostředcích) atd.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
23
ZRAKOVÉ POMŮCKY
 Pro komunikaci se používá tzv.
Braillovo písmo (Louis Braille 1809-
1852). Jednotlivá písmena a číslice
se skládají z šesti bodů, které v různé
kombinaci vytvářejí písmena,
čislice, ale i matematické vzorce,
noty aj.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
24
POSTIŽENÍ POHYBOVÉHO ÚSTROJÍ
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
25
Podle typu
Postižení hybnosti
Dlouhodobé
onemocnění
Zdravotní oslabení
Základní
klasifikace
Podle etiologie
Tělesné odchylky
Vývojové vady
Úrazy a následky nemoci
Podle doby vzniku
Vrozená
Získaná
Příčiny postižení jsou mnohostranné – vrozené genetické změny, nemoc, úrazy.
Formy tělesného postižení
Poškození
centrálního
nervového
systému-mozku
a páteře
ochrnutí,
patologické
vyvinutí končetin
Poškození svalů
nebo kostry
amputace,
poškození páteře,
malý růst,
deformace
páteře nebo
chybějící svalstvo
Poškození v
důsledku
chronického
onemocnění
špatná funkce
pohybových
orgánů, např.
revma, vady
srdce,popáleniny
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
26
Omezení lze rozdělit
do tří základních
skupin:
deformace některé
části těla (např.
skolióza)
patologické vyvinutí
končetin nebo
amputace.
Mezi postižení pohybového
ústrojí resp. tělesných
podpůrných orgánů
považujeme taková omezení
funkčnosti pohybového
systému, jež v důsledku
vrozených nebo získaných
poškození pohybových nebo
nosných orgánů a končetin
omezují seberealizaci v
socialní interakci a běžném
životě
POSTIŽENÍ POHYBOVÉHO ÚSTROJÍ
 Cíl podpory všeobecně je zaměřen na pohybové pomůcky, např.
rolátor, invalidní vozík, berle aj. stejně jako na pomůcky při zvládání
kažodenního života, např. speciální postel, protézy
 V kontaktu s klienty musíme u tělesně postižených rozlišovat, zda
nedochází ke kombinaci dalších faktorů, které pohyb, komunikaci a
koordinaci ztěžují – porucha mozku, ztížená / nesrozumitelná řeč,
hyperaktivní pohyby, scházející síla ve svalech, koordinace očí aj.
 Související témata pro sociální práci:
 BEZBARIEROVÉ PROSTORY doma i na veřejnosti
 SPORTOVNÍ AKTIVITY
 SPOLUÚČAST NA VEŘEJNÉM ŽIVOTĚ
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
27
POSTIŽENÍ MENTÁLNÍ
 Člověk s mentálním postižením je člověk
se svými přednostmi i slabostmi, jako
každý jiný.
 Při definování tzv. mentálního postižení v
porovnání s jinými pojmy asi
nejmarkantněji vyjde na povrch
nejasnost pojmenování. U pojmu
mentální postižení dochází ve vysoké
míře ke stigmatizaci celé skupiny lidí s
fokusem na chyby a nedostatky, a to v
souvislosti s inteligenčním kvocientem.
Ten hraje důležitou roli v psychologii a
medicíně při diagnostice mentálního
postižení.
 ...komunikace s jinými, péče o sebe
sama, sociální dovednosti, bydlení,
seberozhodování, práce, volný čas, učení
– a manifestace se projeví před 18 rokem
života...
 V popředí již nestojí osobní deficity, které
jsou většinou popisovány negativními
přívlastky, ale individuální možnosti
jedince, dále vliv sociálního dění a
spoluúčast na společenském životě v
celém kontextu.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
28
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ – CELOŽIVOTNÍ PROCES
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
29
Osobnost
Vnímání a
rozpoznání
souvislostí
Sociální
zážitky
Pohyb,
tělesná
kondice
Pocity
Řeč, forma
komunikace
Kognitivní
zpracování
• Okolí často nerozumí,
nechápe, co mentálně
postižený chce vyjádřit, co si
skutečně přeje (zejména,
pokud nemůže mluvit)
• Okolí člověku s mentálním
postižením málo věří, ne vždy
mu dá důvěru
NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY MENTÁLNÍHO POSTIŽENÍ
Vnitřní faktory (genetické)
• Infekce pohlavních buněk (např. syfilis)
• Změna chromosomů (např. Downův Syndrom)
• Metabolické poruchy (dědičné např. Phenylketonurie
Vnější faktory
• Rh Faktory v krvi rodičů
• Prenatální poškození (medikamenty, alkohol, radioaktivita, virus-zarděnky)
• Perinatální poškození (dlouhý porod-nedostatek kyslíku, překrvení mozku, poranění
plodu)
• Postnatální poškození (Meningitis, Encephalitis, poranění mozku
• Infekční nemoc
• Úraz, psychická nemoc
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
30
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ – IQ ???
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ JE CELOŽIVOTNÍ PROCES
 Inteligenční kvocient v pohledu na
člověka s mentálním postižení vcelku
na rozdíl od minulosti dnes nehraje
zvláštní roli.
 Hlavní důraz se klade na sociální
vývoj, schopnost učit se
(sebesoběstačnost), řečové
schopnosti aj.
 OKOLÍ často nerozumí, nechápe, co
mentálně postižený chce vyjádřit, co si
skutečně přeje (zejména pokud
nemůže hovořit)
 OKOLÍ ČLOVĚKU S MENTÁLNÍM
POSTIŽENÍM MÁLO VĚŘÍ, NE VŽDY DÁ
MU DŮVĚRU
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
31
Osobnost
Vnímání a
rozpoznání
souvislostí
Sociální
zážitky
Pohyb,
tělesná
kondice
Pocity
Řeč, forma
komunikace
Kognitivní
zpracování
DOWNŮV SYNDROM
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
32
 Downův syndrom, známý také jako Trisomie 21, je porucha
chromosomu. Postižení lidé mají tři kopie chromozomu číslo 21 obvykle
má každá osoba pouze dvě.
 Přebytek genetického materiálu ovlivňuje fyzický a duševní
vývoj. Jak závažné jsou účinky, se u jednotlivých lidí liší.
 Existují tři varianty Trisomie 21, celkový vývoj dítěte s Downovým
syndromem je zpomalen,, avšak typický typ neexistuje. Lidé s
Downovým syndromem se od sebe ve vlastnostech, chování
ap. liší stejně jako nepostižení.
 Intenzivní lékařskou a osobní péčí a cílenou podporou co
nejdříve lze omezení a postižení snížit. Hlavně v ranném věku je
podpora žádoucí (sensorická terapie, rehabilitace, logopedie,
ergoterapie aj.)
DOWNŮV SYNDROM – TYPICKÉ PŘÍZNAKY
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
33
Typické příznaky: krátká hlava, kulatý a plochý obličej
Časté srdeční vady, narušen imunní systém tzn.
náchylnost k infekcím, poruchy dýchání, epilepsie.
Tělesný růst je pomalejší, vzrůst menší, častá únava,
diabetes, srdeční vady.
Downův syndrom lze diagnostikovat před narozením
pomocí různých metod prenatálních vyšetření
(prenatální diagnostika).
Test je však z etického pohledu kontroverzní
DOWNŮV SYNDROM
 Psychický vývoj dítěte s Downovým
syndromem závisí nejen na jeho genetickém
složení, ale také na tom, zda a do jaké míry je
podporováno.
 Lidé s Downovým syndromem mají silné
emoční schopnosti a slunnou povahu: jsou
milující, láskyplní, přátelští a veselí. Mnozí jsou
navíc hudebně nadaní a mají smysl pro
rytmus.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
34
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
35
LIDÉ S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA
 Pojmem Poruchy autistického spektra
nebo Syndrom autismu je míněno těžké
postižení vývoje v oblasti vztahu,
vnímání a komunikace. Při vzniku
postižení hraje určitě roli více faktorů a
příčiny jsou dodnes nejasné, i když
existuje více teorií, žádná nebylo
definitivně potvrzena.
 Částečně bývá ve spojitosti s jinými
postiženími – mentální, řečové,
intelektuální, nebo i pohybovými
funkcemi.
 Příčiny jsou neznáme, pouze hypotézy
 U ranného dětského autismu je typický
omezený motorický a řečový vývoj, zájem pro
detaily, interakce s jinými dětmi je odmítána,
stejně jako minimální navazování citových
vazeb (k matce, rodině), spojení s mentálním
postižením je časté.
 Asperger-Syndrom: zde zaznamenáváme
motorické koordinační poruchy ve smyslu
nešikovnost, řečově nápadného stylu
pedantského opakování. Tělesný kontakt je
sporadický, ojedinělý. Autisté kladou důraz na
rituály, kognitivně rozumí mnoha situacím,
nedovedou však vždy posoudit souvislosti.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
36
DĚTSKÝ RANNÝ AUTISMUS (KANNER)
 U ranného dětského autismu je typický
omezený motorický a řečový vývoj,
zájem pro detaily, interakce s jinými
dětmi je odmítána, stejně jako
minimální navazování citových vazeb (k
matce, rodině), spojení s mentálním
postižením je časté.
 Typické poruchy sociálních vztahů
zřetelné brzy po narození, deficity
pozornosti, poruchy učení, řvaní,
autoagrese, jednou zažité se těžko
mění, nenavazuje kontakt, uzavření do
sebe.
 Musí být diagnostikován nejpozději do
třetího roku
 Psychogenní projevy
 Narušena komunikace
 Emocionální netečnost
 Chybějící požadavek
komunikace
 Narušené sociální vztahy
 Špatná řečová komunikace,
pozdě začne mluvit
 Somatogenní projevy
 Izoloce vůči okolí
 Těžké porušení funkce mozku
 Stereotypní jednání
 Stereotypy
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
37
ASPERGER - SYNDROM
 Asperger-Syndrom: zde
zaznamenáváme motorické
koordinační poruchy ve
smyslu nešikovnost, řečově
nápadného stylu
pedantského opakování.
Tělesný kontakt je sporadický,
ojedinělý. Autisté kladou
důraz na rituály, kognitivně
rozumí mnoha situacím,
nedovedou však vždy
posoudit souvislosti.
 Často mají problém pochopit,
co po nic okolí chce a proč a
jak ostatní myslí
 Začíná velmi brzy mluvit, Pedantská, vysoce
stylizovaná řeč
 Často spontánní mluva
 Dobrý až průměrný intelektuální výkon
 Specifické zájmy
 Špatná motorická koordinace, nešikovnost
 Zřídka oční kontakt
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
38
NĚKTERÉ POZITIVNÍ ZNAKY AUTISTŮ SE
SYNDROMEM ASPERGER
 Neumí zazlívat, nemají předsudky
 Mají určité zájmy
 Jsou talentovaní v určitém směru
 Nelžou, jsou upřímní
 Pokud něco slíbí, jdou za věci
 Pamatují si detaily, které ostatní
zapomenou
 Pokud je něco zaujme, mají vytrvalost
 Zajímají se o detaily
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
39
RETT - SYNDROM
 Vyskytuje se u dívek, typické znaky
 Autistické chování
 Řeč není možná
 Pohybové stereotypy
 Většinou malého růstu
 Časté záchvaty
 Poruchy rovnováhy a chůze
 Typické pohyby rukou – napodobující mytí,
masírování
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
40
ZNÁMÉ OSOBNOSTI S AUTISTICKÝMI ZNAKY
 Albert Einstein
 Wolfgang Amadeus Mozart
 Bill Gates
 Woody Allen
 Bob Dylan
 Greta Thunberg
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
41
LIDÉ S TZV. PROBLÉMOVÝM CHOVÁNÍM
 Mezi typické projevy patří
 agresivita
 hyperaktivita a motorický
neklid
 psychosomatické poruchy
 nedostatek koncentrace
 odmítání komunikace apod.
 Pro tuto kategorii bychom mohli použít souhrné
pojmenování „neobvyklé poruchy chování“.
 Patří sem osoby – děti, mládež, ale i dospělí, u
kterých se v sociálním kontaktu a jednání
projevují nápadné odchylky v porovnání se
skupinou jiných osob určité komunity – např.
stejně starých dětí, reakce na určitou situaci,
dodržování pravidel chování ap.
 Měřítko problémového chování – normy – se
určuje podle většiny společnosti, což může být v
různých kulturách různé.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
42
LIDÉ S TZV. PROBLÉMOVÝM CHOVÁNÍM –
HYPERAKTIVITA A MOTORICKÝ NEKLID
 Attention Deficit Hyperactivity Disorder. Hlavními
charakteristikami jsou nepozornost, hyperaktivita
a impulzivita (extrémní neklid).
 Pokud se porucha neléčí, zhoršuje akademický a
profesionální výkon a sociální kontakty. ADHD je
jednou z nejčastějších duševních poruch v
dětství. V mnoha případech to trvá celý život.
 ADHD je jednou z nejčastějších duševních poruch
v dětství. V mnoha případech to trvá celý život.
 Terapie: behaviorální terapie, případně v
kombinaci s léky.
 ADD – potíže s koncentrací, ale nejsou
hyperaktivní
 ADHD je považována za vrozenou
poruchu, která se projevuje před
šestým rokem života. Nemoc může
přetrvávat po dlouhou dobu.
Příznaky ADHD se však u kojenců,
batolat, dospívajících a dospělých
projevují odlišně.
 Genetické příčiny
 Organické změny mozku
 Vlivy prostředí
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
43
 Neurovývojová porucha projevující se
poruchou pozornosti spojenou s
hyperaktivitou, impulzivitou, ovlivňuje celkově
veškeré chování
 V minulosti diagnostikována jako LMD – lehká
mozková dysfunkce
 ADHD nemá souvislost s inteligencí
 Diagnosticky je třeba odlišit od hyperaktivity,
pocity vnitřního neklidu, impulzitivy, poruchy
pozornosti
 Otázka medikamentů je sporná
 Homeopatie, Strava, diety
 Psychoterapie – Verhaltenstgerapie
 Deficit pozornosti spojené s poruchami
motoriky, vhodné koncentrační cvičení na
PC, pohyb, hudba
 Hyperaktivita, zvýšený řečový projev
 Doprovodné jevy-úzkost, deprese, noční
děsy, poruchy čtení, psaní
 Lidé s ADHD jsou často mentálně obratní a
mohou být velmi kreativní.
 Pokud jsou motivovaní, pak mimořádně
produktivní, ale potřebují přestávky
 Silný smysl pro spravedlnost
 Výborná paměť v některých odvětvích –
např. čísla
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
44
ADHD
ATTENTION DEFICIT HYPERACTIVITY DISORDER
ADHD
NĚKOLIK PEDAGOGICKÝCH NÁVODŮ
 Čas a pozornost – dítě profituje, pokud má
dostatek času a pokud mu věnujeme
popzornost, jsme u něj...např. u domácího
úkolu. Měli bychom zamezit rozptylování
 Cvičení paměti – pokud dítě přijde domů (ze
školy, od přátel, z nákupu ap.), dejme mu za
úkol, aby namalovalo to, co vidělo: stromy,
cestu, auta aj. – takto se trénuje paměť. Toto
ale musí dělat špás, obrázky nemusejí být
perfektní
 Sport ve skupině – podporuje se společenství,
pocit komunity, ale i koncentrace při
sportovních aktivitách, cvičení postřehu aj.
 Procházky – společně s rodiči a dodržovat
společný takt chůze, ten hravě měnit apod.
 Puzzle, Memory – hodí se dobře pro cvičení
koncentrace, dítě vidí výsledek, je pozitivně
motivováno. Hry ale musejí být adekvátní
schopnostem, věku, nespějí přetěžovat, což by vedlo k
frustraci.
 Klidné nerušené prostředí zvyšuje koncentraci a
neodvádí pozornost, např. žádná hudba v pozadí,
osoby, sourozenci, kteří mluví nebo chodí stále kolem,
žádný mobil, TV apod.
 Plnění úkolů rozdělit na menší časové úseky, např. 20
minut, poté přestávky, i pohyb.
 Zavést rituály – jasná pravidla, dát čas. Např. zapálit
svíčku při plnění určitého úkolu. Nebo - Někdy pomůže
i žvýkání žvýkačky, což usnadní odbourání neklidu,
lepší koncentraci.Před usnutím, předčítat, dát průběh
fantazii, což opět podporuje koncentraci
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
45
FORMY AGRESIVITY
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
46
Instrumentální agrese
Všechna agresivní jednání,
která sledují jeden cíl:
něčeho dosáhnout ke
svému prospěchu
Expresivní agrese
Agrese, která vychází z
vnitřního napětí (někdy
těžko definovatelného
nebo prokazatelného)
Nepřátelská agrese
Násilí založené na pomstě,
zničení protivníka
Somaticky podmíněná
agrese
Agrese jako následek
poškození nebo změn
mozku
Kretschmer I., 2000
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ AGRESIVITU
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
47
genetické
faktory
fyziologické
faktory
psychické
faktory
společensko-
sociální
podmínky
sociálně-
ekologické
faktory
kulturně-
společenské
vývojové
faktory
Sociální učení
V praxi neexistuje čistý
faktor, který agresi
způsobí, bývá to
obvykle řetězec dalších
aspektů, který vznik
agrese podmíní – dá do
pohybu spouštěče.
MOŽNÉ SPOUŠTĚČE AGRESIVITY U KLIENTŮ V ZAŘÍZENÍ
 zákazy a příkazy (často
neopodstatněné) v každodením
průběhu dne
 agresivní, provokační jednání okolí
 hluk
 časté změny - prostředí, personálu
 tělesné nebo psychické napětí (např. v
očekávání něčeho - návštěvy, svátku,
výletu ap.)
 málo spánku
 bolest
 onemocnění (psychické nemoci,
epilepsie)
 hormonální změny (puberta)
 trvání na určitých rituálech (zasedací
pořádek, jídlo ...)
 bezmocnost, panika
 celkové přetížení, kladení vysokých
nároků
 omezení komunikace, špatná
interpretace jednání
 atd.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
48
RŮZNÉ FORMY AGRESIVITY LIDÍ S MENTÁLNÍM
POSTIŽENÍM
 plivání na jiné osoby
 boxování ostatních do obličeje, kopání, shazování,
silně někým zatřást
 kousání (ruce, paže, krk, obličej), silně stisknout,
kroutit ruce, škrábání
 tahání za vlasy, škrcení, tahání za šaty
 osobní souboje, zabraňování někam jít, něco
udělat
 slovní urážky a osočování, pokřiky
 někomu dělat strach
 vyhrožování násilím
 vyhrožování – něco si udělám sám (skok z okna)
 vydírání
 trhat oblečení, ničit brýle, hodinky, náramky
 házet předměty
 ničit věci-rozbít, poškrábat, založit požár,
ucpat WC
 psychický nátlak – odmítání potravy, léků,
tekutin
 ohmatávání (intimní oblast)
 reakce ve specifických situacích –
pomočování, velká potřeba, zvracení na
povel, hraní si s výkaly
 poškození majetku personálu (např. auto)
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
49
ETICKÉ ASPEKTY PŘI POUŽITÍ RŮZNÝCH
OPATŘENÍ PROTI AGRESI
 Používání jakýchkoli opatření
vyžaduje profesionální jednání a
odpovědnost.
 Jakékoliv jednání nesmí mít podtext
sankce nebo trestu, k čemuž patří i
vyhrožování, není na místě se při
sankcích schovávat za
pedagogická opatření.
 Z etického pohledu morálních hodnot
je nutné vždy posoudit, zda to či ono
opatření mělo smysl a bylo adekvátní.
 Postupy by v organizaci měly být vždy
standardizovány, dokumentovány a
musí následovat reflexe, aby
pracovníci i klienti dostali zpětnou
vazbu.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
50
NUTNOST REFLEXE PO AGRESIVNÍM JEDNÁNÍ
V rámci reflexe hraje velkou roli svědomí jednotlivého pracovníka
✓ často se jedná o nejistotý pocit nebo bezradnost, zda jednání v dané situaci
je právě to nutné nebo oprávněné
✓ porovnává pocity s hranicemi opatření – zda jsou opodstatněná a
vysvětlitelná
✓ pomáhá hledat jiná adekvátní řešení, která jsou konformní se svědomím
✓ porovnává v týmu problémové situace a posuzuje, zda byla použita stejná
opatření a těké pomáhá analyzovat a hledat příčiny
✓ Každé zařízení by mělo mít určitý kodex chování v krizových situacích
spojených a agresivním jednání.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
51
LIDÉ S PROBLÉMY UČENÍ, PORUCHAMI UČENÍ
 Problémy s učením jsou často
ovlivněny sociálními faktory –
životními podmínkami a zážitky,
kognitivním vývojem, rodinnou
situací, výchovou, nemocí, v
neposlední řadě osobností jako
takovou.
 Problémy s učením jsou doprovodným
jevem problémového chování a tato
skupina nepatří do klasické kategorizace
postižení, které vyžadují precizní lékařské,
psychologické aj. diagnostické zařazení.
 Přesto však z pedagogického hlediska
do sféry speciální pedagogiky patří, už
proto, že se jedná hlavně o děti.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
52
KLASIFIKACE A
SYMPTOMY TZV.
PROBLÉMOVÉHO
CHOVÁNÍ
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
53
•Charakteristické symptomy problémového
chování
Klasifikace
•Impulzivnost, agresivita vůči cizím nebo sobě
samému, tyranizování, nedodržování pravidel
a dohod, poutání pozornosti na vlastní osobu
a jednání
Extrémní agresivní chování
•Bez zájmu, ustrašenost, bez motivace,
zřetelná únava, introvertnost, pocit
méněcennosti a usoužení, uzavřenost
Úzkostné, bázlivé chování
•Jednání a fyzický výkon není adekvátní věku,
znatelná únava, poruchy řeči, výslovnosti,
nesrozumitelnost, schází koncentrace,
nesoustředěnost
Nezralé sociální chování
• Schází zodpovědnost, agresivita a násilí vůči
jiným, frustrace, napětí bez příčiny,
nedodržování norem a dohod, ochota k riziku,
ignorování následků, nízká hranice zábran,
problém v navazování vztahů (nedůvěra)
Sociálně-delikvenční
chování
LIDÉ S NADMĚRNÝM NADÁNÍM
 Nadání (celkové nebo pro určité
oblasti) u dětí se dá vypozorovat u
těch jedinců, kteří (bez ohledu na
„špatný“ výkon v jiných oblastech)
 mají velmi dobrý pozorovací smysl,
rozpoznají struktury a pravidla
komplikovaných situací, leč narazí na
problém při dalším uplatnění znalostí,
 mají výbornou paměť i pro detaily,
koncentrují se na ta témata, která je
zajímají, kladou otázky a hledají
řešení, většinou si také osvojili rychle
řeč, ale mají problém s koncentrací
při čtení.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
54
• Vysoké nadání – projevuje se vysokým IQ, přesto
v některých, obvykle prostých manuálních
situacích nedovedou inteligenční kvocient
uplatnit
o rychlé chápání, zvědavost
o dobrá paměť a kombinační schopnosti
o v dětství kontakty se staršími dětmi než
vrstevníky
o úkoly dokončují rychleji, perfekcionisté
o ve škole se často nudí
o ukládají rychle informace propojují fakta
o vysoký smysl pro spravedlnost
LIDÉ S PSYCHICKÝMI PORUCHAMI
DEPRESE
 organické (tělesné),
endogenní (genetické) nebo
tzv. reaktivní (psychosociální
původ).
 Příčiny lze rozdělit do několika
kategorií:
 duševní problémy (ztráta milované
osoby, osobní problémy s partnerem,
ztráta zaměstnání aj.)
 psychické přetěžování (ztráta životní
perspektivy, mobbing, partnerská krize
aj.)
 tělesné příčiny (chronické nemoci,
úraz, hormonální změny aj.)
 genetické dispozice (dědičnost).
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
55
LIDÉ S PSYCHICKÝMI PORUCHAMI
NEUROTICKÉ PORUCHY/PSYCHÓZY
 Psychózy bývají diagnostikovány u osob s projevy paniky,
strachu v situacích, které obvykle nejsou nebezpečné,
nebo při kontaktu s masami lidí, ve velkém prostranství
nebo naopak v malém prostoru (sociální fobie).
 Často mají psychózy doprovodné symptomy: vegetativní
systém (bolesti žaludečního traktu), bolesti hlavy,
nespavost, třesení, pocení nebo srdeční slabost ap.
 Neurotické poruchy jsou často doprovodnou
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
56
LIDÉ S PSYCHICKÝMI PORUCHAMI
SCHIZOFRENIE
 Při schizofrenii dochází ke ztrátám hranice mezi myšlením
a vnímáním, tedy mezi realitou a představami. Pro
schizofrenii jsou typické bludy (myšlenky), halucinace
(akustické) nebo barevné představy.
 Doprovodný příznak je tzv. sociální absence (pracoviště,
škola), celková přecitlivělost ap., stavy, které, aby mohly
být správně diagnostikovány, musejí trvat nejméně
měsíc.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
57
LIDÉ S PSYCHICKÝMI PORUCHAMI
AFEKTIVNÍ PORUCHY
 Afektivní poruchy rozdělujeme na
 epizody depresivní (skleslost,
slíčenost, beznaděj) a
 epizody manické (nadměrná
radost a nereálný optimismus,
vysoká aktivita, motivace,
povznesená nálada ap.).
 Přechody z jedné do druhé se
projevují akutně, v odstupech
nebo jsou chronické.
 Pojem afektivní poruchy označuje
skupinu psychických poruch, u
kterých dochází v časových
odstupech k markantním změnám
nálady, impulzivnímu jednání,
výkyvům v motivaci v porovnání s
běžnou situací.
 Tyto stavy se střídají, správně dnes
hovoříme o bipolární poruše a stavy
resp. změny stavu se obvykle
projevují ve fázích (v rozmezí dnů až
měsíců). Mezi těmito úseky probíhá
tzv. „normální stav“.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
58
LIDÉ S PSYCHICKÝMI PORUCHAMI
DEMENCE
 Projevy jsou registrovatelné převážně v kognitivní sféře
(zapomínání, hlavně krátkodobá paměť), ztrátě orientace,
snížení komunikačních schopností ap.
 Demenci lze dnes diagnostikovat u lidí s různým druhem
postižením, problematická diagnostika je u mentálně
postižených, kdy není vždy jasné, na kolik ztráta paměti jde
na úkor postižení a jakou roli hrají výpadky paměti v důsledku
stáří.
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
59
LIDÉ S PSYCHICKÝMI PORUCHAMI
ZÁVISLOST
 Problémová situace – tzv. spouštěče vedoucí k nadměrnému konzumu u
postižených
 kompenzace před strachem
 potlačit nepříjemné pocity
 překonat povědomé konflikty
 instabilní vztahy, scházející sociální kontakty
 spory s ostatními
 snaha vyrovnat se jiným
 snížené sebevědomí
 neumět říci NE, tlak okolí, tzv. snížená rezistence odporu
 bolest (zejm. konzum marihuany)
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
60
SEMINÁRNÍ PRÁCE
Popište svůj první – vůbec první zážitek na který si vzpomenete,
kdy jste se poprvé setkali s člověkem, který byl postižen.
Jak na vás tato příhoda zapůsobila, hovořili jste někdy s někým o
tomto zážitku, které momenty vám zůstaly v paměti, že jste si tento
zážitek uchovali v paměti dodnes.
Jak můžete hodnotit tehdejší situaci, konfrontaci z dnešního
pohledu
Ivo Šelner © VOS ZS 2024
61