ČLOVĚK S POSTIŽENÍM A SEXUALITA IVO ŠELNER Ivo Šelner © SPED 2023 1 INPUT  Sexualita je osobní vlastnictví  Vychází se z předpokladu, že každý člověk je zodpovědný za své tělo a svoji sexualitu úměrně se svým kognitivním jednání - je to vždy individuální záležitost a nesmí být sexuální výchova nesmí být brána jednostranně do kontextu partnerství Sexualita je s každým člověkem nerozlučně spjata – zahrnuje v sobě všechny aspekty mužství a ženskosti. V mezilidských vztazích má sexualita význam ve smyslu hodnoty, normy, láska, blizkost, vztahy nebo erotika. Sexualita je také zastupitelný výraz pro jednu ze základních potřeb člověka – nebýt sám. (Bundesvereinigung der Lebenshilfe, S. 41) 2 Ivo Šelner © SPED 2023 PROŽÍVAJÍ (MENTÁLNĚ) POSTIŽENÍ SEX?  Sex podle nepostižených je totiž možný „jenom” u lidí zdravých, svalnatých, pěkných atd.  Nějaká tělesná zvláštnost, jako nekoordiovaná motorika, deformované části těla či mentální postižení leží za hranicemi estetických norem erotiky a sexuality, za hranicemi chápání nepostižených.  Vše, co je se sexualitou spojeno, je velmi rozdílně popsáno, hodnoceno a prožíváno – podle toho, koho se ptáme nebo komu původně položenou otázku klademe a závislé od toho, jakou formulaci zvolíme. 3 Ivo Šelner © SPED 2023 DEFINICE SEXUALITY  Pojem sexualita nelze chápat výhradně v souvislosti s pohlavními orgány, nýbrž také v užším smyslu se zážitky, prožíváním a chováním jedince. V sexualitě se skrývá více, než jenom biologická funkce rozmnožování. Sexualitu můžeme považovat za komunikační médium mezi jedinci a sebeuplatnění muže a ženy… sexualita je v tomto smyslu základní motivační energie od dětství až po stáří…  Walter, Joachim (1996): Sexualität und geistige Behinderung.  … Sexualita je to, co z ní sami uděláme. Drahé nebo levné zboží, prostředek k rozmnožování… prostředek proti samotě, forma komunikace, nástroj agrese … láska, luxus, umění, ideální stav nebo také zahnání nudy… uvolnění, odměna, povinnost, něžnost, rebélie, extáze nebo zvědavost… psychický stav nebo nemoc… Ä.Offi 4 Ivo Šelner © SPED 2023  nemají žádnou potřebu „zdravé”, tj. „normální” (z pohledu nepostižené společnosti) sexuality  nikdy nenajdou vhodného partnera, proto je otázka sexuality bezpředmětná  je lépe, pokud se u nich potřeba sexuality nevyvine (tím je míněno: je třeba vyvinutí zabránit) – okolí bude mít méně starostí  i bez vztahů nebo sexuality je možné žít „šťastně”  mentálně postižení nemohou svoji potřebu sexu ovládat a mohou být pro ostatní společnost nebezpeční 5 PŘEDSUDKY VEŘEJNOSTI A POSTOJ SPOLEČNOSTI K SEXUALITĚ MENTÁLNĚ POSTIŽENÝCH Ivo Šelner © SPED 2023  pochopení rozdílu mezi pohlavími (v důsledku omezených kontaktů)  opožděné dospívání resp. nástup puberty (diskrepance mezi psychosociální dospělostí-často není dosažena, dále mezi intelektuální úrovní a fyziologicko-tělesným dospíváním)  chybějící znalosti o vlastním těle a možnosti své tělo poznávat  ohraničená socializace a možnost kontaktu s jinými (nepostiženými) spoluobčany)  chápání jiných priorit (větší důraz kladen na vztah a partnerství než na erotiku nebo genitální sexualitu)  soustavný tlak společnosti – okolí ovlivnit nebo zabránit sexuálním životu 6 SEXUALITA LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Ivo Šelner © SPED 2023  Důležité však při komunikaci není polarizování to se smí nebo to se nesmí, nýbrž za jakých okolností toto smíš či nesmíš. Přesněji řečeno naučit se rozeznávat hranice: → smíš tehdy, když ten druhý chce a tvoje chování akceptuje, → toto smíš na veřejnosti, toto v soukromí ap. → Nesmíš, když to ten druhý nechce. 7 Ivo Šelner © SPED 2023  Mentálně postižená žena je brána jako „nevinná dívka“ – proto je ji třeba odpoutat od sexuálních potřeb, přání. Očekává se přizpůsobivé, nenápadné a vděčné chování. Vychází se z toho, že mnoho lidí nevidí žádné spojení mezi mentálním postižením a sexualitou.  Mentálně postižená žena je brána jako „děvka“ – výsledkem je dramatizování a nadhodnocení sexuality postižené ženy. Sexualita je v jádru brána okolím jako něco samozřejmého, ve spojení s postiženou ženou je však odmítána (tzv. „zvířecí“ nebo nekontrolovatelné chování).  Mentálně postižená žena je „bez zábran“, navazuje kontakty, oslovuje jiné ap. To platí zejména pro ty klientky, které mají omezené možnosti verbální komunikace, a tím jejich tělesná řeč, mimika a jednání nabývá relativně jiných hodnot a tyto jsou okolím odlišně pochopeny a vnímány  Mentálně postižená žena je jako „věčné dítě“. Tento pohled má úzkou spojitost s rodiči, kteří se nemohou smířit s myšlenkou, že jejich dcera se stala dospělou ženou. Toto je utvrzováno pohledem veřejnosti: mentálně postižený člověk nemůže za sebe rozhodovat, nemá vlasní názory, není schopen být odpovědný – zůstane navždy dítětem. 8 MENTÁLNĚ POSTIŽENÁ ŽENA A SEXUALITA Ivo Šelner © SPED 2023  Signifikantní je, že sexuální potřeby jsou u těžce postižených autosexuálně orientovány, často spojeny s agresivním nebo autoagresivním jednáním. Sexuální jednání se odvíjí podle Freuda mezi orální a anální fázi (tedy na úrovni do třetího roku života v porovnání s nepostiženými) a projevuje se v následujících oblastech: Nejčastější projevy  stimulace oblasti úst  stimulace vyměšováním – zaměrné zadržování nebo vypouštění (pomočování a stolice)  přímá stimulace genitální oblasti  stimulace pohybem 9 SEXUALITA TĚŽCE POSTIŽENÝCH Ivo Šelner © SPED 2023 ASPEKTY OVLIVŇUJÍCÍ PSYCHOSEXUÁLNÍ VÝVOJ MENTÁLNĚ POSTIŽENÝCH  Pozitivní vztah k vlastnímu tělu  Lidé s mentálním postižením by měli již v dětském věku poznat své tělo, případně se naučit pojmenovat části těla, všech části se smět dotýkat, a to bez pocitu studu nebo strachu či bolesti.  Otázka chtěného poznávání, přinášející uspokojení, by měla být odlišena od terapeutických zásahů spojených se zlepšováním funkce orgánů, končetin aj.  Být dospělým  ve zvýšené míře akceptování privátní sféry  možnost se stáhnout do ústranní, když si to postižený přeje  mít více svobody, volnosti pohybu ap. (volba času ke spánku, způsob trávení volného času, výběr zaměstnání atd.)  udržet si vlastní identitu dospělého (oblékání, kosmetika, účes aj.)  možnost specifického vzdělávání (kursy, semináře ap.)  vztah mezi vrstevníky a cizími lidmi, možnost vlastní volby 10 Ivo Šelner © SPED 2023 PARTNERSTVÍ A SEXUÁLNÍ VZTAH  S přáním mít partnerský vztah úzce souvisí přání po “normalitě”, jako projev sebeurčení, možnost vlastního rozhodování, být “normálním” mužem nebo “normální” ženou – tedy být ve společnosti akceptován  Možnost uzavřít přátelství, stýkat se s jiným člověkem a milovat jej má pro pár mentálně postižených mnohem větší význam, než by se na první pohled zdálo.  Partner – milující osoba jedná ne na základě určité povinnosti nebo závazku (jako je tomu např. u rodičů, pracovníků ap.), nýbrž jedná z popudu dobrovolnosti, zájmu, oddanosti aj. vůči tomu, koho má rád a totéž se projevuje u jeho protějšku.  mít někoho, kdo mně denně-pravidelně pomůže  s kým mohu trávit volný čas  kompenzace sociálního strádání (léta bez vztahu, bez rodiny, v závislosti na zařízení apod.) 11 Ivo Šelner © SPED 2023 CÍLE SEXUÁLNÍ PEDAGOGIKY MENTÁLNĚ POSTIŽENÝCH  Pod pojmem sexuální pedagogika rozumíme proces, kdy lidé všech věkových skupin dostanou odborné informace a podporu v sexuálních a partnerských otázkách. Hovoříme-li o sexuální pedagogice nebo výchově k sexualitě, pak tento pojem vyvolává u mnoha lidí smíšené pocity a kladou si otázky typu: → Je třeba k něčemu takovému vychovávat? → Měli bychom to nechat přírodě a nemíchat se… toto bývá nejčastější argumentace rodičů. Sexuální pedagogika mimo jiné zaujímá rovněž důležitou funkci v oblasti prevence – zabránění nechtěného těhotenství, ochrana před sexuálním zneužitím a násilím, ochrany před pohlavními chorobami.  Sexuální pedagogika napomáhá k vyvíjení identity člověka, který je schopen konstruktivně zaujmout k jinému pohlaví určitou roli, pozici nebo vztah, mít někoho rád a být někým milován.  odborného všestranného poučení mládeže i dospělých, jež přesahuje pouhý rámec biologického vědění  odtabuizování téma mezi postiženými a nepostiženými  podporování komunikace mezi oběma pohlavími  sbírání vlastních zkušeností a sebereflexe 12 Ivo Šelner © SPED 2023 13 Znalosti a informace anatomie, fyziologie, psychologie, specifické chování, patologie, právní otázky, specifika posižení aj. Vlastní postoj, hodnoty, normy, emoce Pedagogické jednání a pomoc „k svépomoci“ Jen tolik, kolik je zapotřebí a pouze tak málo, jak je jenom nutné SEXUÁLNÍ PEDAGOGIKA - výchovné koncepty. organizační pokyny v kontextu sociální práce Ivo Šelner © SPED 2023 ODPOVĚDNÁ PEDAGOGICKÁ ČINNOST  existuje praktická pedagogická podpora podložená teoretickým konceptem  sexuální vztah existuje pouze na základě dobrovolnosti obou partnerů  musí se dbát, aby nedošlo k fyzickému násilí nebo zneužívání jednoho z partnerů resp. zabránění závislosti  je třeba zabránit přenosu pohlavních chorob  podniknout kroky k zabránění nechtěnému těhotenství 14 Ivo Šelner © SPED 2023 ROLE RODINY A POUČENÍ MENTÁLNĚ POSTIŽENÉHO  Je ale těžké určit ten správný moment, avšak dotazovaný, nejčastěji jeden z rodičů by měl vždy na náznaky nebo přímou otázku reagovat, odpovědět a téma neodkládat.  Strach – Rodiče často nevědí, jak téma se svými dětmi prohovořit, mnohdy nebyli sami v mládí s těmito otázkámi ze strany svých rodičů konfrontováni, nebo nenacházejí správnou komunikační formu, nebo spojují sexualitu jednostranně pouze s pohlavním aktem a vyvozují okamžitě negativní závěry.  Zaběhanost rituálů - . Život v rodině má vžitý určitý zaběhaný systém. Proto jakýkoliv rušící element (partner či partnerka) je a priori odmítán – nepotřebují v rodině „rebela“, ale hodné, neodporující dítě.  Vznikne-li u postiženého člověka vztah k někomu jinému, změní se vztahy vůči dítěti, ale naruší to i vztahy v rodině samotné – mezi rodiči, sourozenci, příbuznými.  Zaběhané rituály najednou nefungují a vzniká „z pohodlnosti” neochota něco ze zaběhaného řádu změnit. Tato situace se však stejně objevuje i v rodinách nepostižených dětí. 15 Ivo Šelner © SPED 2023 SITUACE V RODINĚ  Závislost - V rodinách se často projevuje tzv. „odsexualizování”, což se projevuje jako symptom celoživotní symbiózní závislosti.  Neznalost a nejistota Rodiče jsou nejistí, jak mají na kladené otázky a přání reagovat.  Vlastní postoj k sexualitě → Kolik pozornosti a prostoru chci v souvislosti se sexualitou svému dítěti poskytnout?  Jakým způsobem, jakou formou „dovolím” svému mentálně postiženému dítěti jeho sexualitu prožívat?  Jak dalece mají moje různá omezení nebo zákazy souvislost s mými vlastními zážitky v oblasti sexuality? 16 Ivo Šelner © SPED 2023  Lidé s mentální postižením jsou obzvláště náchylné oběti zneužití, neboť mnohdy neumějí projevy jiných (spolu)klientů nebo pracovníků ohraničit a dostatečně se jim bránit. Pachatelé spoléhají na to, že obětem nikdo neuvěří, že se neumějí slovně vyjádřit a označit pachatele nebo že nerozumějí tomu, co se s nimi děje.  Sexuální zneužití nebo znásilnění mentálně postižených patří asi k nejtabuizovanějším tématem sexuality mentálně postižených.  Lze je snadněji manipulovat a ovládat, neboť neumějí aktéra prozradit. V těchto případech jsou pracovníci vždy povinni zasáhnout a jedince proti násilí ochránit.  Jako nejvyšší rizikový faktor pro sexuální zneužití je považováno nejbližší okolí oběti všeobecně - rodina, přátelé, sportovní klub, internát, u mentálně postižených pak navíc osoby pracující v zařízení, v nichž postižení lidé žijí, pracují, tráví volný čas. 17 SEXUÁLNÍ OBTĚŽOVÁNÍ A ZNEUŽÍVÁNÍ MENTÁLNĚ POSTIŽENÝCH Ivo Šelner © SPED 2023 ZVÝŠENÉ RIZIKO SEXUÁLNÍHO ZNEUŽÍVÁNÍ MENTÁLNĚ POSTIŽENÝÁCH  Pachatel musí mít predispozice pro násilné jednání  Vnitřní zábrana vůči mentálně postiženým je malá nebo neexistuje  Vnější sociální zábrany jsou redukovány nebo neexistují  Obrana oběti a její ochranný mechanismus buď nefunguje nebo má pachatel způsob/možnosti, jak jej překonat  Pramen: FINKELHOR, D. (1984): Child Sexual Abuse: New Theory and Research. New York.  Izolovaný život mentálně postižených zprostředkovává málo životních zkušeností o lidských normách, vztazích a sexualitě, jakož i nedostatek poznatků, jak se efektivně bránit.  Oběť je na pachateli v každodenním životě velmi závislá (otec, bratr, vychovatel ap.), potřebuje jeho pomoc, má k němu určitý vztah. Pachatel si je závislosti dobře vědom bezmocnost oběti zvýší záměrně ještě tím, že násilný vztah deklaruje jako „společné tajemství“ a prozrazení by vedlo ke „zradě ne vztahu“. 18 Ivo Šelner © SPED 2023  Zesílená sociální a emocionální nejistota vede k tomu, že schází kontrola toho, co se s s mentálně postiženými děje a jak je s nimi zacházeno, co se smí nebo ne.  V souvislosti se zneužíváním mentálně postižených je nutno podotknout, že nejvíce ohroženou skupinou jsou dívky a ženy.  Pachatelé spoléhají na to, že obětem nikdo neuvěří, že se neumějí slovně vyjádřit a označit pachatele nebo že nerozumějí tomu, co se s nimi děje.  Lze je snadněji manipulovat a ovládat, neboť neumějí aktéra prozradit. V těchto případech jsou pracovníci vždy povinni zasáhnout a jedince proti násilí ochránit.  Jako nejvyšší rizikový faktor pro sexuální zneužití je považováno nejbližší okolí oběti všeobecně rodina, přátelé, sportovní klub, internát, u mentálně postižených pak navíc osoby pracující v zařízení, v nichž postižení lidé žijí, pracují, tráví volný čas. 19 Ivo Šelner © SPED 2023 PŘÍČINY ZVÝŠENÉHO RIZIKA SEXUÁLNÍHO ZNEUŽITÍ  1. Lidé s mentálním postižením jsou obzvláště náchylní k tomu, že se nedovedou sami chránit a jsou závislí na pomoci jiných, v jejich životě dochází k časté obměně personálu, kterému důvěřují.  2. Klienti se často v důsledku závislosti stydí (zejména pokud jde o osobní péči a hygienu – stále jsou někým svlékáni a oblékáni, umývání ap.) své negativní zkušenosti někomu jinému – cizímu, nestrannému sdělit, nechtějí do těchto procesů někoho dalšího zasvětit.  3. Schází ohraničení Je to o.k. od není to o.k.: postižení nejsou zvyklí nesouhlas artikulovat – a když, tak je to ze strany okolí bráno jako provokace, nevděk, agrese nebo vzdor ve smyslu „neposlušnost”. Odchylky v chování ve smyslu vyjádření nesouhlasu jsou všeobecně připisovány psychickým poruchám.  4. Odhalení nebo výpovědi by přinesly těžké, někdy nemožné odloučení postižených od lidí, kteří jsou pachateli (příbuzenské nebo jiné závislostní vztahy), ale na které jsou citově vázáni.  5. Sexuální jednání cizích lidí někdy mentálně postižení nejsou vůbec schopni lokalizovat jako obtěžování – násilí, neboť chybí dostatečné ponaučení, tělesné zkušenosti ap.  6. V očích veřejnosti nejsou lidé s postižením považováni za sexuálně přitažlivé nebo atraktivní – proto pod tímto vlivem nejsou považováni za potenciální oběti a problematika je bagatelizována a málokdo jim věří. 20 Ivo Šelner © SPED 2023 NÁZNAKY NAPOVÍDAJÍCÍ O MOŽNÉM PODEZŘENÍ ZE SEXUÁLNÍHO ZNEUŽITÍ  U mentálně postižených žen a dívek (zejména lehce postižených) často první náznaky na možné zneužití se objevují v době sexuálního dospívání ve spojení strachu ze znásilnění nebo těhotenství.  Postoj organizace, pracovníků  V diagnostickém procesu se musí porovnat více faktorů:  výpovědi a projevy mentálně postiženého  psychosociální situace  vývojový stupeň  rodinná anamnéza  vztah rodičů a dítěte a příbuzných (interakce) 21 Ivo Šelner © SPED 2023 POSTAVENÍ PRACOVNÍKŮ – URČENÍ HRANICE BLÍZKOSTI A ODSTUPU → Jak dalece mají různá omezení nebo zákazy resp. přístup k sexuální pedagogice (psychosexuální výchově) závislost na normy a organizační zásady organizace?  Kolik pozornosti a prostoru máme – můžeme – musíme projevům sexuality mentálně postižených v našem zářízení investovat?  Jakým způsobem, jakou formou může mentálně postižený svoji sexualitu prožívat a jak mohu já, jako pracovník / pracovnice k tomuto přispět? 22 Ivo Šelner © SPED 2023 NÁZNAKY A PROJEVY OKOLÍ ZE STRANY OBĚTI SEXUÁLNÍHO ZNEUŽÍVÁNÍ  Tělesné náznaky a projevy  Tělesné náznaky mohou ale mít i svůj původ psychosomatický - trauma a psychické zatížení nebo tzv. mezilidské problémy: v předškolním věku např. enuresis-pomočnování, poruchy spánku, v období před pubertou chronické bolesti hlavy nebo podbřišku.  Mentálně postižení často nedodržují tzv. přirozené sociální hranice vůči jiným osobám a chovají se i k cizim osobám familiérně, bez distance. Toto je ale mnohdy pro daný typ postižení normální, přirozené. Přidá-li se však najednou i sexuální chování, může to být následek zneužití. Nebo naopak, odmítání intimní péče (např. od určitých osob u těžce postižených) může být intepretováno jako obranný mechanismus.  Emociální náznaky a projevy  Odchylky v chování jako následek sexuálního zneužítí se mohou projevit ve více rovinách, obvykle je lze zaznamenat jako náhlou změnu vůči původní situaci - chování vůči okolí (personál, rodina, vrstevníci ap.), odmítání kontaktu, výšená emocionalita, změny v sexuálním chování, agresivita, snížená psychická odolnost resp. zvýšení psychických poruch aj.  V oblasti sociálního může být znakem zneužití např. náhlé agresivní, dominantní jednání vůči jiným jakož i uzavření se do sebe, deprese nebo strach. I zde např. neadekvátní jednání dětí (chovají se jako dospělí) musí vyvolat pozornost. 23 Ivo Šelner © SPED 2023 KONCEPTY  Pod pojmem „pasívní” pomoc je míněna podpora personálu, kdy jsou klientovi naznačeny určité možnosti, ukázána cesta, podáno vysvětlení aj.  Vysvětlení a rozhovor o osobním psychosexuálním vývoji a prožití sexuality jedince  Zprostředkování odborné poradenské služby resp. termínu s organizacemi, lékaři, psychology ap., kteří poskytnou klientovi podrobné vysvětlení (např. nezbytné pro další rozhodnutí)  Vztah muže a ženy  Role pohlaví v rámci psychické, sexuální, kulturní a socioekonomické dimenze  Pozitivní tělesný pocit (krása a normy) 24 Ivo Šelner © SPED 2023  Pomoc při poskytnutí – nákupu, opatření sexuálních pomůcek (např. nákup prezervativů)  Na požádání zprostředkování rozhovoru s rodiči, zákonnými zástupci, je-li to zapotřebí  Právo na vlastní identitu, umění říci NE  Podpora vlastní (sexuální) identity, pohlavní styk, sebeuspokojování  Akceptování partnerských vztahů – naučit se respektovat pocity  Sexuální orientace (mj. odbourání strachu nebo agrese z jiného nebo vlastního pohlaví)  Psychodynamické aspekty těla a sexuality  Akceptování vlastního těla – péče o tělo, výživa 25 Ivo Šelner © SPED 2023  Lékařské aspekty – poluce, menstruace, poučení o pohlavních chorobách (především HIV/AIDS)  Rovnocenný vztah muže a ženy a komunikace  Základní informace o antikoncepci, sterilizaci  Základní informace o těhotenství, přání mít dítě  Partnerský vztah – naznačit rozdíly mezi trvalým partnerstvím a promiskuitou  Poučení o pornografii a prostituci  Akceptování zástupců jiných kultur aj. 26 Ivo Šelner © SPED 2023  Tato asistence formy pasívní pomoci je chápána v základním podání jako „pomoc k svépomoci” – orientační pomoc pro další rozhodnutí nebo aktivity jednotlivce.  V tomto smyslu klade poradenství na pracovníky instituce vysoké požadavky, neboť je zapotřebí akceptování a ochota být do tohoto procesu zapojen.  Proto je nutné ze strany organizace pořádat pro pracovníky pravidelná školení, supervizi, komunikační trénink ap. jakož i vypracovat psycho-sexuální metodický koncept a evaluovat procesy.  Témata kladou obsahově na pracovníky velké nároky, proto v řadě případů je nutno přizvat na pomoc odborníky. Vyjádření organizace – postoj – jasné stanovisko a pozice v souvislosti s psychosexualní pedagogikou Definice sexuality, etiky a intimity – jak ji chápe organizace Právní otázky Odpovědnost pracovníků, podle jakých kritérií se řídí, jaký je postoj, jaká je strategie Role rodičů, příbuzných opatrovníků Akceptování přání klienta – kde je tolerance Jaký je postup ve standardních a nestandardních situacích – přáních klienta Pravidla dodržování privátní sféry Kooperace s jinými odborníky – externí a interní v rámci spolupráce Odborná supervize – individuální, týmová Formy a metodický postup, podpora Psychosexuální poradenství klientů, poučení o antikoncepci, homosexualita, sebeuspokojování, telěsný vývoj, pohlavní nemoci, lékařské vyšetření, těhotenství, násilí a zneužití, svobodná volba důvěrníka-pracovníka Řešení krizových situací – zneužítí, násilí 27 KONCEPTY Ivo Šelner © SPED 2023 PSYCHOSEXUÁLNÍ PORADENSTVÍ ROZHOVORY S KLIENTY  S klienty se musí o tématech sexuality mluvit otevřeně, musí se brát v úvahu jejich kognitivní stav a zachovat určitý stupeň diskrétnosti. Problémy je třeba brát vážně a nebagatelizovat ➔ akceptování svého těla a pochopení funkce jednotlivých částí ➔ uvědomění si role muž - žena ➔ reflexe vlastního postoje a sexuálního života ➔ najít smysl života, hodnoty, jež k porozumění vedou, objevit vlastní kompetence a zdroje  Vlastní biografie  Homosexualita  Sebeuspokojování  Partnerství  Poučení o antikoncepci, sterilizace  Přání mít dítě, těhotenství 28 Ivo Šelner © SPED 2023