ČLOVĚK S POSTIŽENÍM A ZÁVISLOST IVO ŠELNER Ivo Šelner © SPED 2023 1  Závislost – návykové chování se vyskytuje u lidí, kteří nejsou schopni řídit touhu konzumace určité nebo více substancí (alkohol, cigarety, tzv. ilegální drogy aj.) nebo nejsou schopni kontrolovat touhu po excesivním jednání (tzv. návykové chování nezávislé na substancích: hráčství, poruchy příjmu potravy, internet, nakupování, sex aj.).  I lidé s mentálním postižením mohou se stát závislými – situace je brizantí o to více, že dnešní tendence v souvislsti s principy normality, integrace, inkluze a právem na sebeurčení umožňují lidem s postižením alkohol, nikotin, event. drogy atd. konzumovat. Studie o nárůstu závislých dokazují z USA a Australie – tedy v zemích, ve kterých integrační procesy nastaly dříve než v evropských zemích.  Přesné statistiky však neexistují, neboť lidé s postižením jsou v důsledku duálních nemocí často zařazování do jiných psychiatrických diagnóz. Ivo Šelner © SPED 2023 2 Proč vlastně pijeme alkohol? 3 Ivo Šelner © SPED 2023 KRÁTKÝ EXKURS DO HISTORIE  Sumerové  Egypt  Čína  Antika – Řekové, Římani  USA – prohibice  Excesivně rozšířený konzum alkoholu v Evropě lze zaznamenat teprve koncem středověku a na počátku novověku – jednak ve formě odměny za práci nebo udělení licence k výrobě, prodeji ap. Zejména v době průmyslové revoluce se konzum rapidně zvýšil a s ním nastalo i rozšíření alkoholismu tak, jak jej známe dnes. 4 Ivo Šelner © SPED 2023  Všeobecně můžeme konstatovat, že každá kultura kdysi jednu drogu akceptovala a ty další zakázala. A k problémům došlo vždy, když jiné, cizí kultury do země přišly, přinesli si s sebou svoji (novou) drogu. Pak nastaly potíže.  Závislost v užším slova smyslu se projevuje v konzumaci a toto (závislé, návykové) chování se odehrává aktivně ve společnosti nebo je to určitá reakce na negativní jednání společnosti  Člověk má problém, často neřešitelnou osobní situaci a jako únik hledá něco jiného, co mu (alespoň na čas) pomůže. Po konzumaci je mu dobře, cítí se uvolněn, odpočat a vlastně se těší na pokračování. Toto všichni někdy prožíváme. Ivo Šelner © SPED 2023 5 SUBSTANCE ALKOHOL - C2H5OH  Podkladem pro vznik alkoholu může být v principu jakákoliv látka obsahující cukr, jež pomocí kvasnic nebo bakterií kvasí – proces, který je znám tisíciletí. Nejtradičnější surovinou jsou hroznyhroznový cukr, obilí, ovoce, chmel, cukrová třtina, melasa, kukuřice nebo brambory, jež slouží k výrobě alkoholu, přičemž podíl obsahu alkoholu v konečném produktu je variabilní – záleží na výchozí surovině a způsobu zpracování. 6 Ivo Šelner © SPED 2023 ÚDAJE O KONZUMACI ALKOHOLU BĚŽNÉ POPULACE  jedno deci vína (0,1 l) 10g alkoholu  dvě deci vína (0,2 l) 20 g alkoholu  malá štamprle (0,06 l) 6,5 g alkoholu  velké pivo (0,5 l) 20 g alkoholu  malé pivo (0,3 l) 13 g alkoholu  láhev vína (0,75 l) 75 g alkoholu  láhev lihoviny (0,7 l) 220 g alkoholu  malý šnaps (0,2 l) 60 g alkoholu 7 Ivo Šelner © SPED 2023 CUKRÁŘSKÉ VÝROBKY OBSAHUJÍ ČASTO ALKOHOL, ABY NEVYSCHLY 8 Ivo Šelner © SPED 2023 MOŽNÁ MOTIVAČNÍ SPECIFIKA KONZUMU U MENTÁLNĚ POSTIŽENÝCH  Motivy ke konzumu jsou stejné jako u nepostižených: zklidnění, hledání sociálních kontaktů, stress, bezvýchodnost, smutek, bolest, antidepresivní účinky, uvolnění, prostředek proti strachu, „vyrovnat“ se ostatním...  Negativní momenty:  Prestiž  Patřit k ostatním  Cena a dostupnost  Schází sebekontrola  Vyšší nebezpečí v důsledku kombinace s medikamenty Ivo Šelner © SPED 2023 9 ZASTARALÉ POSTOJE  Spojení závislosti (na alkoholu) s mentálním postižením bylo negováno, zastíráno, závislosti byla přisuzována podřadná role  V důsledku zákazů v zařízeních nebyla závislost znatelná nebo byla tabuizována nebo konzum byl striktně trestán  Lidé nejsou schopni/nechtějí v důsledku postižení alkohol konzumovat (berou medikamenty, nemají přístup, peníze, nesnášejí  Jiné formy závislosti – kouření je částečně tolerováno Ivo Šelner © SPED 2023 10 Postupná změna situace  tradiční pomoc a zabezpečení lidí s postižením se mění – jiný přístup  intenzívnější sociální kontrola, konzumenti s postižením jsou nápadnější  menší zařízení s volnějším režimem  předání více kompetencí člověku s postižením  ztráta jistot, dřívějších kontaktů člověka s postižením s okolím, pocit osamocení a větší sebeodpovědnost NÁSLEDKY  Lidé s postižením prožívají více svobody (právo na sebeurčení, inkluze...)  zvýšený tlak konzumace včeobecně – nebídka  snížená sociální kontrola  příklad okolí  redukovaná komunikace s okolím, s pracovníky Ivo Šelner © SPED 2023 11 Problémy  Kliše: ...“Člověk s (mentálním) postižením nepije alkohol a nemá žádný problém závislosti... na drogy nemá peníze...“  schází zkušenosti s konzumem (např. puberta)  právo na sebeurčení není plně akceptováno ze strany rodiny, pracovníků, odpovědnost pracovníků je nejasná – jsou rozdílné postoje  nerealistická očekávání pracovníků – zákaz a omezení vše vyřeší  převažuje snaha o omezení a je zdůrazněn emocionální negativní postoj okolí, pracovníků  neexistují speciální terapeutické koncepty, programy stejně jako odborníci VZNIK A KLASIFIKACE ZÁVISLOSTI → v sociálním akceptování v odlišnostech jednání → v účinnosti substancí → v rychlosti vzniku návyku  Ten, kdo jednou zkusil a naučil se nálady a pocity pomocí (pozdějších) drog řídit a koordinovat, upadne lehce do pokušení toto dělat stále častěji:  časové proluky mezi konzumací se zkracují a tak pozitivní efekt se mění v hledání stále častějších možnostech znovu určitou drogu nasadit.  Schopnost i ochota reagovat na nepříznivé psychické stavy „přirozenou cestou“, tj. aktivní reakce a hledání řešení se mění na pasívní konzum. Ivo Šelner © SPED 2023 12 Ivo Šelner © SPED 2023 13 KONZUMACE ➔ ZNEUŽITÍ ➔ ZÁVISLOST  Za závislost je tedy považován stav, kdy musím konzumovat a nemohu přestat. Tento moment je rozhodující – konzument bere drogu už jen proto, aby byl pro něj v normálním stavu  Pro všechny formy závislosti platí: stane-li se centrálním bodem celý den pouze otázka touhy po konzumaci (po bažení) – kdy, jak, kde, co – pak se jedná jasně o závislost.  O škodlivém užívání mluvíme tehdy, pokud konzum nahrazuje určitou zátěžovou činnost nebo situaci – obvykle nepříjemnou, náročnou, stresovou ap. – které se chceme vyhnout. Pokud toto chování úniku do konzumace trvá déle, stane se problémem a automatismem ve smyslu řešitele krize. Ivo Šelner © SPED 2023 14 ZDRAVÝ – NEBO „NORMÁLNÍ“ KONZUM (TZV. MODERÁTNÍ KONZUM)  Abstinence – 7-12% obyvatelstva nepije žádný alkohol, z čehož ženy častěji. 1-3% abstinuje během posledních 12 měsíců  Nerizikový konzum – u 75% osob starších 18 let resp. 80% mládeže od 14 let se pohybuje konzum alkoholu v hranici „slabého“ rizika, tzn. jedná se o dávku, kterou organismus během dne sám odbourá. 15 Ivo Šelner © SPED 2023 Ivo Šelner © SPED 2023 16 Droga látka se specifickým účinkem, potenciál Individuum genetické , tělesné a psychické predispozice Sociální podmínky interpersonální vztahy, právní a hospodářské aspekty, tradice, normy atd. Psychická a tělesná závislost Každé tělesné závislosti předchází psychická závislost. 7 TYPOLOGIE ALKOHOLISMU ALPHA Alkoholismus problémový, konfliktní piják BETA Alkoholismus – společenský piják GAMMA Alkoholismus – únikový piják DELTA Alkoholismus – trvalý piják EPSILON Alkoholismus – kvartální piják 17 Elvin Morton Jellinek (1890-1963) Ivo Šelner © SPED 2023 KLASIFIKACE ZÁVISLOSTI PODLE ICD 10  Závislost na alkoholu F10  Závislost na opiátech-opioidech F11 (heroin)  Závislost na kanabinoidech F12  Závislost na sedativech nebo hypnotikách F13 (tlumivé léky)  Závislost na kokainu F14  Závislost na jiných stimulancích včetně kofeinu a pervitinu F15  Závislost na halucinogenech F16 (ectasy)  Závislost na tabáku F17  Závislost na organických rozpouštědlech F18 (těkavé látky)  Závislost na několika látkách nebo jiných psychotropních látkách F19  Formy závislosti, které nejsou vázané na určitých substancích  internet  online, telefon, sms  hráčství  sex  nakupování   Poruchy příjmu potravy – anorexie, bulimie Ivo Šelner © SPED 2023 18  Dá se říct, že vlastně každá lidská činnost může se stát závislostí.  Jedná se ale vždy souhru mnoha faktorů, tím nejdůležitějším je samozřejmě člověk jeko individuum.  Pro všechny drogy, návykové látky platí jedno – čím déle konzumuji, tím více se zvyšuje dávka, abych dosáhnul požadovaného původního pocitu. To znamená, já musím zvedat dávky, když vynechám, dostávám syndrom odvykání.  Dávky se zvyšují až do osudného okamžiku, kdy přestanou působit a nastane hluboký (psychický, sociální, fyzický, finanční ...) pád. Ivo Šelner © SPED 2023 19 ZÁVISLOST BÝVÁ ZPRAVIDLA DIAGNOSTIKOVÁNA TEHDY, JESTLIŽE BĚHEM POSLEDNÍCH 12 MĚSÍCŮ LZE ZAZNAMENAT NEJMÉNĚ TŘI FAKTORY Z ŠESTI UVEDENÝCH SYMPTOMŮ  Existuje dlouhodobě silný, neudržitelný tlak, touha nebo přání konzumace  Existuje snížená schopnost sebeovládání a kontroly konzumace (začátek nebo konec) v souvislosti s konzumovaným množstvím  Pokud pacient nekonzumuje, vyskytnou se u něj tělesné dezoxitační projevy (např. třes rukou, deprese, neklid, nespavost, epileptický záchvat atd.)  Hranice tolerance se zvyšuje, tzn. je zapotřebí větší dávky, aby bylo dosaženo stavu uspokojení, který byl dříve dosažen s nižší dávkou  Ostatní zájmy, kontakty, potěšení a činnosti jsou v důsledku konzumace zanedbávány, více času se věnuje konzumaci, obstarání substance atd.  Pokračování v konzumaci i přes známé a viditelné negativní tělesné, psychické a sociální důsledky (např. nedostatek peněz, ztráta nezaměstnanosti, přátel aj.) Ivo Šelner © SPED 2023 20 NEJČASTĚJŠÍ FAKTORY VEDOUCÍ K KE KONZUMACI RESP. K ZÁVISLÉMU CHOVÁNÍ  potřeba klidu, odpočinku  nespavost  lepšit si náladu = zbavit se starostí  překonání melancholie  zvýšení sebevědomí  hledání pocitu jistoty a bezpečí  závislost má ale také spojení s jednáním  žárlivost  mluvení (to je pro řečníky vždy dobrý syndromú  zvědavost – snad jediná pozitivní výjimka u závislosti  vyvolávání sporů  práce – lidé mají špatné svědomí, když se podívají z okna a nemají co dělat Ivo Šelner © SPED 2023 21 ALKOHOL – LÉK, DROGA, JED JED  Účinky alkoholu nezávisejí pouze na druhu nápoje, nýbrž na osobní konstituci konzumenta, na vlivu sociálního okolí i na přístupu společnosti. Statistiky udávají, že v rozvinutých průmyslových zemích až 10% obyvatelstva má během života problémy s alkoholem.  trvalý tlak k podání dobrého (nejlepšího) výkonu  stres (již v mateřské škole), že všechno musí perfektně fungovat  nevhodné výchovné prostředky (bez lásky, poučování, tresty, rozmazlení, bez hranic, bez odpovědnosti)  brzký vstup do světa dospělých (např. po traumatu)  chybějící stratégie řešit konflikty a malá tolerance frustrace  problémy vlastní identifikace v důsledku sociálních rozdílů  prezence rodičů jako vzor Ivo Šelner © SPED 2023 22 Nejčastější důvody vedoucí k návykovému jednání – alkoholismu PROBLÉMOVÉ SITUACE - SPOUŠTĚČE  kompenzace před strachem  potlačit nepříjemné pocity  překonat povědomé konflikty  instabilní partnerství  problém v rodině, na pracovišti  hádka s kolegou na pokoji  vyrovnat se jiným  neumět říci NE, snížená rezistence odporu Ivo Šelner © SPED 2023 23 ŠKODLIVÉ UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU  O škodlivém užívání mluvíme tehdy, pokud konzum alkoholu nahrazuje určitou zátěžovou činnost nebo situaci – obvykle nepříjemnou, náročnou, stresovou ap. – které se chceme vyhnout. Pokud toto chování úniku do konzumace trvá déle, stane se problémem a automatismem ve smyslu řešitele krize.  Za škodlivé užívání se považuje stav, pokud (nadměrný) konzum alkoholu vede k tělesnému poškození organismu nebo/ a poruchám v psychosociální oblasti.  Konzum mizí nebo se znatelně minimalizuje a je redukován, pokud mizí nebo je redukována příčina (neřešitelná finanční situace vede k nadměrnému konzumu, pokud se dluhy sníží, redukuje se konzum...) Ivo Šelner © SPED 2023 24 SPECIFIKA ZÁVISLOSTI U LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM  Alkohol (zřídka ilegální drogy) lidé s mentálním postižením konzumují je dnes fakt a tato nová skutečnost se odráží v přístupu okolí klientů – chybí stratégie a koncepty, jak závislost nebo škodlivé užívání redukovat. I žádost o pomoc profesionálních poradců, terapeutů a lékařů mnohdy nepomáhá, neboť tato situace je většinou i pro adiktology novum. Ivo Šelner © SPED 2023 25 Pracovníci pečující o klienty s mentálním postižením si nejčastěji kladou otázky typu  Co je to vlastně závislost?  Je u mentálně postižených při konzumu něco zvláštního oproti nepostiženým?  Co může závislost ovlivnit?  Kde jsou hranice mezi vyzkoušením a závislým chováním?  Co mohu nebo musím já udělat, kdy zasáhnout?  Existuji určité stratégie a co pro ně potřebuji? TERAPEUTICKÉ FORMY  Terapie koncentrována na klienta, klient je v centru a ne alkohol (klientzentriert-Rogers)  Problém je posuzován z pohledu klienta s MP tak, aby se sám pokusil najít východisko  Cíle terapie  dosáhnout duševního klidu  zvýšení sebevědomí  snížená diskrepance mezi reálným cílem a představou klienta  realizace změny chování podle přání klienta Ivo Šelner © SPED 2023 26 PREVENCE  naučit se řešit problémy – trénink, modely různých rolí  kognitivní pozitivní schéma, změnit dosavadní modely (např. jen když piji je mně dobře)  cvičení na oddych, uvolnění  volný čas – aktivizace zdrojů  zapojení do rozhodnutí o běžných životních situacích (pokoj, peníze, volný čas)  konference – rodiče, pracovníci  reakce při relapsu, přerušení terapie Ivo Šelner © SPED 2023 27 „NERIZIKOVÝ“ KONZUM U ZDRAVÉHO ČLOVĚKA DLE WHO: TZN. DENNÍ DÁVKA PRO ŽENY ZA PŘEDPOKLADU, ŽE DVA DNY V TÝDNU JSOU BEZ ALKOHOLU. U MUŽŮ MŮŽE BÝT DÁVKA DVOJNÁSOBNÁ – DVĚ PIVA ATD. U NEMOCNÝCH ZEJM. CHRONICKÝCH ONEMOCNĚNÍ SAMOZŘEJMĚ TABULKA NEPLATÍ (DIABETES, MRTVICE, VYSOKÝ TLAK, PSYCHICKÁ ONEMOCNĚNÍ ATD.) Ivo Šelner © SPED 2023 28 Tabulka dává přehled o množství Alkoholu v přepočtu na promile. 0,2 ‰ se v organismu odbourá ca. za 1 ½ až 2 hodiny. Záleží na hmotnosti dotyčného, u žen trvá odourání pomaleji SPECIFIKA (MODERNÍ) TERAPIE  Klasické terapeutické koncepty jsou kognitivně (komunikativně) někdy nároční a minou se cílem.  zaměřit se na momentální situaci než na reflexi  více trenink (aktivování) než „terapie“  zaměřit se více na spouštěče konzumu než na moralizování  kooperace instituce se speciálním zařízením  Lidé s mentálním postižením se mohou naučit konzum alkoholu redukovat nebo se zcela zřeknout (abstinence),  potřebují ale více času a více podpory Ivo Šelner © SPED 2023 29 TERAPIE A PORADENSTVÍ 30 Alkohol jako řešitel konfliktů a napětí nebo jako prostředek pro euforii somatický začarovaný kruh predispozice jedince intropsychický začarovaný kruh predispozice jedince psychosociální začarovaný kruh vliv okolí Napětí, konflikty, averzivní stavy aktérů Ivo Šelner © SPED 2023  Pozitivní stránky konzumace alkoholu 31  Pozitivní stránky abstinence  Negativní stránky abstinence Ivo Šelner © SPED 2023  Negativní stránky konzumace alkoholu ABSTINENCE Motivační fáze Tělesná detoxikace Stacionární a/nebo ambulantní odvykací fáze 32 Trvalá abstinence Prodloužení dnů bez konzumace Redukování konzumace Zajištění základních zdravotních podmínek Zajištění podmínek pro základní přežití Životní fáze a změna chování v konzumaci Ivo Šelner © SPED 2023 NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY ODMÍTÁNÍ LÉČEBNĚTERAPEUTICKÝCH POSTUPŮ  nedostatek vhodné motivace a stratégie v důsledku nedostačujících informací  malá komunikace se specializovanými zařízeními, nedostatek těchto zařízení nebo slabá dostupnost (rozšířenost)  negativní postoj vůči alkoholikům jako pacientům (degradace) ze strany lékařského personálu i veřejnosti, politiků, nemocenské pokladny aj.  stigmatizující kladení důrazu na vlastní zavinění v porovnání s jinými ne vlastní vinou (?) „zaviněnými“ nemocemi  bagatelizování problému ze strany veřejnosti i u odborníků (u lékařů 2,5 vyšší koeficient), přičemž 70% pacientů závislých na alkoholu se nejméně jednou za rok objeví u praktického lékaře, 25% pacientů, kteří se léčí ve všeobecných nemocnicích má s alkoholem problémy (interna, chirurgie/úrazová, HNO)  60% pacientů na klinikách později uvádí, že již před zahájením léčby nepovažovali abstinenci za to nejlepší řešení ...  chybějící vhodné léčebné koncepty Ivo Šelner © SPED 2023 33 REDUKOVANÝ A KONTROLOVANÝ KONZUM (SEBE SAMÉHO) 34 Životní fáze a změna chování během tzv. kontrolovaného konzumu Zlepšení kvality života Prodloužení dnů bez konzumace a redukce konzumu Plánované redukování konzumace Zajištění základních zdravotních podmínek Zajištění podmínek pro základní přežití Ivo Šelner © SPED 2023 PROGRAM 10 KROKŮ – KONTROLOVANÉ PITÍ  Program je koncipován pro ty lidi se závislostí na alkoholu, kteří chtějí své závislé chování změnit (... a pro které – ať již z jakéhokoliv důvodů – abstinence nepřichází v úvahu, několikrát selhala apod.). Před zahájením programu předchází důkladná diagnostika (lékařská i motivační).  na týden dopředu udělá týdenní plán, kolik a jakých nápojů maximálně denně vypije a které dny v týdnu bude abstinentní  vede si záznamy o celkové konzumaci  týdně následuje setting s odborníkem (koučem), kde se jednak reflektuje minulý týden, dělá plán na týden další a každá lekce je věnována určitému tématu. 35 Ivo Šelner © SPED 2023 TZV. ILEGÁLNÍ DROGY  Halucinogeny – LSD  designer drogy – kopírují účinky drog  Syntetické drogy –syntetické opiáty jsou dnes vyrobeny v laboratoři  Heroin má silný účinek k dosažení rauše, kolem 3 minut, ale ne velký vliv na tělesný organismus.  Stejně LSD má silný účinek k dosažení rauše, ale ne velký vliv na tělesný organismus.  Alkohol má střední účinky, ale velký vliv na tělesný stav.  Ecstacy  U uživatelů se nejedná o klasickou scénu lidí se závislosti, ale speciální skupinu, která ostatně žádnou pomoc nechce, odmítá a nemá potřebu  Hašiš rozšířená droga se střední nebezpečností, nezpůsobuje organická postižení, má ale účinek rauše a návykový potenciál  Morfium – uklidňující charakter  Koka – opak morfia, stimuluje  Tzv. Designer drogy – chemikálie zhotovené v laboratořích s vysokým rizikem pro zdraví, neboť nikdy není jasné, které substance obsahují. Ivo Šelner © SPED 2023 36  Nejčastější bývají konzumovány uklidňující prostředky (Benzodiazepine), následují hypnotika nebo léky proti bolesti(Opiáty), u kterých se naproti předešlým kombinuje závislost psychická s poškozením organismu (játra, ledviny, trávící trakt).  Jinak než u alkoholu má závislost ne medikamentech mnohem větší negativní následky na tělesný organismus – mnozí jsou vystaveni masívním pocitům strachu. Je-li někdo jednou na medikamentech závislý, extrémně těžko se závislosti zbavuje.  Opilost je pro ženy často něco zapovězeného, proto raději sáhnou po medikamentech, které mají obdobné účinky. Ivo Šelner © SPED 2023 37 Medikamenty NÁVYKOVÉ CHOVÁNÍ NEZÁVISLÉ NA SUBSTANCÍCH  Zatímco dlouho bylo návykové chování spojováno se substancemi, dnes musíme bohužel konstatovat, že jsme mnohem vývojově dále a potenciál závislosti můžeme najít v mnoha dalších lidských oblastech. Dnes jsme schopni diagnostikovat mnoho forem závislostí bez substancí, ale spojených s určitým patologickým závislovým chováním, které pacient již nemůže kontrolovat, jež je stále intenzivnější a které má paralelu s užíváním drog. Ivo Šelner © SPED 2023 38 Computer, computerové hry, internet, sms Hráčství Nakupování jako forma závislého chování Workoholismus Závislost na sexu,  U hráčství jde vždy o spojení jednání jednotlivce (v podobě vyplnění tiketu, stereotypní pohyby u automatu) a vložením peněz. Skrz hru se snaží dosáhnout rauše v podobě výhry, mnohdy tím nahrazuje problémy v rodině, na pracovišti, tedy reakce na každodenní situace. A ten rauš skutečně přijde, každý hráč dříve nebo později něco vyhraje, v praxi obvykle ale méně vyhraje než vloží.  Hráč v myšlenkách je častěji zaměstnám tím, jak si opatří na hru peníze (centrální denní aktivita)  Hráč často prohraje vyšší částky nebo hraje déle, než měl původně v úmyslu  Potřeba vyšších vkladů a četnost vkladů stoupá, není schopen chování kontrolovat (ztráta tolerance)  Projevuje se psychický neklid, pokud nehraje  Opakování hry i při neúspěchu – příští den hraje znovu, aby ztrátu minulého dne nahradil  Bez úspěchu zkouší hraní omezit a redukovat  Hraje stále, i když si je vědom toho, že se ztahuje ze svého sociálního zázemí  Přes neschopnost zaplatit dosavadní dluhy, přesto, že má problémy doma i na pracovišti nebo konflikty se zákonem, hraje hráč dále a konflikty vědomě zesiluje Ivo Šelner © SPED 2023 39 NÁVYKOVÉ CHOVÁNÍ NEZÁVISLÉ NA SUBSTANCÍCH HRÁČSTVÍ  U poruchy příjmu potravy se dostáváme k jednomu fenoménu – nerovnováha mezi tím, co musím/měl bych jíst a mezi tím, co chci.  Vstupní droga této nemoci je dieta, resp. diktát diety  Na rozdíl od jiných nemocí závislostí (např. medikamenty, alkohol aj.) jde o konzumaci jídla a nový postoj k jídlu a ne o abstinenci drogy „potrava“ (tj. jíst člověk musí, nemůže být „abstinentní“). Z toho vyplývá komplikace – každá konzumace jídla – „drogy“ s sebou nese riziko relapsu = odmítání jídla.  Naučit se akceptovat pocity a požadavky těla  Hledat jiné problémy pro řešení problémů  Zesílení sebevědomí  Postupné obnovení stravovacích návyků (konzumace, nákup potravin, příprava pokrmů)  Obnovení pozitivního stavu vůči vlastnímu tělu  Tématizovat mezilidské jakož i partnerské vztahy  Posílení vlastních osobních pozitivních zdrojů  Zapojení rodiny a okruh přátel do procesu  Při ohrožení života je několikaměsíční stacionární léčba Ivo Šelner © SPED 2023 40 Terapeutické cíle při poruchách příjmu potravy NÁVYKOVÉ CHOVÁNÍ NEZÁVISLÉ NA SUBSTANCÍCH PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY – ANOREXIE, BULIMIE