Formy postižení, diagnostika
a terapeutické možnosti
z pohledu sociální práce
IVO ŠELNER
Téze 3
• ... Postižený člověk není ten,
který je nějakým způsobem
tělesně nebo mentálně
omezen, nýbrž ten, kterého
kvůli jeho stavu (postižení)
postihuje společnost...
Ivo Šelner © SPED 2023 2
Statistické údaje
• Různé prameny uvádějí, že na celém světě žije na 10% nebo 650 miliónů
lidí s postižením. Statistiky jsou však nepřesné, neboť se koncentrují
převážně na dostupné údaje tzv. civilizovaných zemí.
• neexistuje jednotná metodika při sběru údajů (jiná kritéria ve zdravotnictví,
jiná v sociální sféře, v penzijním systému, jiná v mezinárodním porovnání
ap.)
• Postižení patří mezi všeobecný životní fenomén a podléhají demografickému
vývoji: lidí s postižením neubývá, u 85% osob je postižení zapříčiněno
nemocí nebo poškozením/nefunkčností orgánů (zbytek jde na konto úrazů),
v budoucnosti se lidé s postižením dožijí vyššího věku než v minulosti a
zároveň bude přibývat tzv. kombinovaných forem postižení.
• V České republice je zhruba 13%, tj. 1,15 mil. obyvatel
(pramen: 2019 Statistický úřad)
Ivo Šelner © SPED 2023 3
Postižení společenské
(Sociální, pracovní, vzdělání, volný čas ap.)
Forma postižení
(tělesné, mentální, smyslové aj.)
Rozsah postižení
(stupeň postižení, kombinované postižení)
Subjektivní aspekty
(postoj, předsudky, akceptování aj.)
ČLOVĚK S POSTIŽENÍM
Odchylka Porucha Postižení
Ivo Šelner © SPED 2023 4
FORMY POSTIŽENÍ
Ivo Šelner © SPED 2023 5
Formy postižení
Postižení smyslových orgánů
Postižení řečových orgánů
Postižení pohybového ústrojí
Mentální postižení
Problémové chováníPoruchy učení
Psychické poruchy
Poruchy autistického spektra
Agresivní a autoagresivní jednání
Lidé s
nadměrným
nadáním
Ivo Šelner © SPED 2023 6
Postižení smyslových orgánů
Postižení sluchu
• Postižení sluchu diagnostikujeme
podle intenzity postižení –
pohybuje-li se ztráta sluchu mezi
60-90 dB, pak se jedná o silné
potižení, mezi 30-60 dB o střední a
do 30 dB o lehké postižení
(nedoslýchavost). Měří se vždy
výkon u ucha s lepším výkonem.
• Je-li ztráta vyšší než 90 dB, pak se
jedná o úplnou hluchotu, dotyčný
neslyší žádný zvuk.
• Postižení sluchu se v souvislosti s
řečí obvykle kategorizuje podle
doby vzniku. Pokud postižení bylo
zjištěno do sedmého roku života,
hovoříme o ranné poruše sluchu.
• Důležité je rovněž to, zda k poruše
došlo před osvojením řeči, nebo
zda se postižení projevilo posléze.
• Postižení sluchu je „neviditelné“
postižení, postiženého nelze na
první pohled identifikovat
Ivo Šelner © SPED 2023 7
Hluchoslepota
• Dojde-li ke kombinaci hluchoty a slepoty, pak
toto nelze brát jako pouhou kombinaci dvou
postižení, nýbrž jde o poškození obou důležitých
orgánů – zrakového i sluchového, obvykle ve
spojení s nedostatečným kognitivním vývojem.
Tento výpadek s sebou přináší vysoký stupeň
postižení.Akční rádius osob je silně omezen,
zpracování smyslových zážitků nedostatečné,
kognitivní vývoj a komunikační možnosti
ohraničeny.
• Terapeutická pomoc při tomto postižení spočívá v
přerušení izolace, podpora komunikace pomocí
motoriky, podpora v životně-praktických
situacích.
Ivo Šelner © SPED 2023 8
Nejčastější příčiny
postižení sluchu
• Poškození plodu v těhotenství (např.
infekce, virus, např. zarděnky)
• Poškození během porodu (nedostatek
kyslíku)
• Nemoc v dětském věku (meningitida)
• Poranění hlavy – úraz
• Pobyt v hlučném prostředí (např.
pracovní)
Ivo Šelner © SPED 2023 9
Terapeutické podpory při
postižení sluchu
• Trénink a podpora stávajícího
zbytku sluchu
• Rozvíjení řečových schopností
• Učení písma, znakové řeči
• Podpora jemné motoriky – zejm.
Mimiky obličeje
• Cochlearimplantat – „uměle“
vnitřní ucho, elektroda, která je
implantována do vnitřního ucha
Znaková řeč
vizuální komunikace používaná
neslyšícími je založena
na vnímání, pozorování patnera –
zapojením gestikulace a mimiky
obličeje, držení těla a opticky
zřetelným, ale bezhlasým
vyslovováním slov
Ivo Šelner © SPED 2023 10
Prstová abeceda
umožňuje slova, jména a číslovky pomocí prstů „slabikovat“
Ivo Šelner © SPED 2023 11
Postižení smyslových orgánů
Hmat, čich, chuť
• Mezi postižení smyslových vjemů
zařazujeme rovněž sníženou nebo
nedostatečnou funkci receptorů v
oblasti vnímání hmatu (taktilní
systém), čichu, chuti, pohybu
(kinestetický systém) rovnováhy
(vestibulární systém).
• Postižení smyslových vjemů se
paralelně projevuje společně s
jinými formami postižení.
Kombinace se objevují zejména s
formami poškození mozku, kdy
bývají smyslové vjemy ohraničeny
a situaci člověka s postižením
dodatečně znevýhodňují – v
komunikaci, orientaci, ve vnímání
resp. ohraničení pocitů aj.
Ivo Šelner © SPED 2023 12
Postižení řečových orgánů
• nejzávažnější porucha způsobená
nedostatečným vývojem řeči resp.
schopností hovořit je opožděná
vývojová nemluvnost, projevující se
omezenou nebo žádnou schopností
verbálně se vyjadřovat
• Mezi funkční hlasové anomálie
patří huhňavost, patlavost,
poruchy hlasu aj.
• O orgánové nemluvnosti hovoříme při
poškození mozku (infekce, úraz,
trauma) již při vyvinuté řeči.
• Do jiné skupiny patří poruchy
výslovnosti nebo řeči často zapříčiněny
tzv. socio-kulturními vlivy nebo
situativními komponenty –
nemluvnost, oněmění, koktavost.
Ivo Šelner © SPED 2023 13
Řečové pomůcky
• Pomoc lidem s řečovým
postižením na první pohled
nesouvisí primárně s hlasovými
orgány (stavba řeči, formy
komunikace, výslovnost), ale
zaměřuje se i na komplexní
podporu vnímání smyslových
orgánů (oblast úst, sluch,
motorika, mimika, rovnováha,
dýchání, polykání apod.).
• Z technických pomůcek nutno
zmínit elektronické pomůcky
(tablety, PC), které lze dnes
ovládat i očima, řečové computery
(tzv. talker), ale i fotografie,
obrazy, symboly (piktogramy) a
další formy tzv. podpůrné
komunikace.
Ivo Šelner © SPED 2023 14
Nejčastější příčiny řečového postižení
Řečové
postižení
Organické příčiny – poruchy
centrálního nervového systému
nebo hlasového ústrojí
Socio-kulturní vliv –
nedostatečná podpora při učení
řeči, vliv dialektu, traumatický
zážitek
Osobnostní faktory – strach, impulzivita,
introverze, inteligence, snížená schopnost
učit se nebo pamatovat si
Situativní komponenty –
řečová situace, stres, vysoká
očekávání
Ivo Šelner © SPED 2023 15
POSTIŽENÍ ZRAKU
• Pod pojmem postižení zraku
rozumíme trvalé omezení nebo
ztrátu zrakového vnímání.
Podle intenzity ztráty určujeme
stupeň.
• Nepatří zde jedinci, kteří nosí
běžné dioptrické brýle nebo čočky
a nejsou v běžném životě, volném
čase nebo pracovní činnosti
znevýhodněni.
• U osob, kde je zrakové postižení
patrné, je ze strany okolí nutný
potřebný takt a empatie. Mnoho
spoluobčanů se zrakovým
postižením považuje nadměrnou
pomoc bez svolení nebo optání se
– zda dotyčný pomoc opravdu
potřebuje nebo ne – za obtěžování
a omezování osobní svobody.
• U zrakového postižení rozlišujeme,
kdy a za jakých okolností ke ztrátě
nebo omezení došlo – toto je
nutné vědět pro další podpůrnou
podporu.
Ivo Šelner © SPED 2023 16
ZRAKOVÉ POSTIŽENÍ
• Hlavní cíl u osob s
postižením zraku je
dosažení co největší
samostatnosti,
zejména děti musejí
být stimulovány k
pohybu a zmírnění
nejistoty v orientaci.
Ivo Šelner © SPED 2023 17
Částečná slepota
• U tzv. částečné slepoty
(alespoň částečné rozlišení
světla a tmy) se klasifikuje
podrobnější postižení zraku
podle zrakového testu. Pokud
je zraková schopnost bez brýlí
nebo kontaktních čoček menší
než 30%, hovoříme o zvyšené
poruše, značně omezená
zraková schopnost je u lidí s
nižší než 10% schopností a
vysoká omezenost pak méně
než 5%.
• Z pohledu speciální
pedagogiky určujeme navíc i
stupeň tzv. sociálního
zrakové omezení (bez ohledu
na intenzitu slepoty). Míníme
tím stav, kdy lidé, nezávisle na
stupni zrakového postižení,
jsou přesto schopni se
samostatně pohybovat,
orientovat i pracovat, pokud
mají k dispozici potřebné
pomůcky.
Ivo Šelner © SPED 2023 18
Totální slepota - nevidomost
• U totální
slepoty/nevidomosti
(Amaurose) není jedinec
schopen rozlišovat mezi
světlem a tmou.
• Mezi speciální formy po zranění
zadního mozku (např. úraz po
střelbě) lze v psychiatrii
diagnostikovat duševní
slepotu (ICD-10/Code R
48.1). Pacient předmět vidí, o
co se jedná, pozná teprve
poté, až předmět uchopí (např.
tužku). Tzn. v okamžiku, když
zapojí další smysly
• U barvosleposti není schopen
jedinec rozpoznat barvy,
nejčastěji se zaměňuje zelená
a červená.
•
• Tyto osoby nesmějí řídit
automobily.
Ivo Šelner © SPED 2023 19
Zrakové pomůcky
• Důležité pomůcky pro lidi s omezením
zraku jsou zrakové pomůcky (brýle,
kontaktní čočky, lupa).
•
• Brýle – do dálky, na čtení, duální, proti
slunci ap. ... s věkem síla zraku ubývá a
brýle jsou u mnohých každodenní nutností
•
• V dnešní době existují i elektronické
pomůcky (obrazovky na zvětšení písma,
PC s řečovými programy) jakož i
neoptické pomůcky, většinou se jedná o
předměty velké velikosti (hodiny, knihy s
velkým písmem, obrazovka aj.).
Ivo Šelner © SPED 2023 20
Zrakové pomůcky
• Důležitou pomůckou k
zachování mobility je bílá hůl,
která usnadňuje slepcům
pohyb a orientaci. Na cestách
bývají na zemi umístěny
vodítka (rýhy) a pomocí
kyvadlového pohybu slepec
udrží směr, cítí, kde začínají
např. schody. Další pomocí
jsou zvukové signály (na
křižovatkách, v cestovních
prostředcích) atd.
Ivo Šelner © SPED 2023 21
Zrakové pomůcky
• Pro komunikaci se používá tzv.
Braillovo písmo (Louis Braille
1809-1852). Jednotlivá
písmena a číslice se skládají z
šesti bodů, které v různé
kombinaci vytvářejí písmena,
čislice, ale i matematické
vzorce, noty aj.
Ivo Šelner © SPED 2023 22
Formy tělesného postižení
Poškození mozku
a páteře
ochrnutí,
patologické
vyvinutí končetin
Poškození svalů
amputace,
poškození
páteře, malý
růst, deformace
Poškození v
důsledku
chronického
onemocnění,
špatná funkce
pohybových
orgánů, např.
revma, vady
srdce,popáleniny
Ivo Šelner © SPED 2023 23
• Mezi postižení pohybového
ústrojí resp. tělesných
podpůrných orgánů
považujeme taková omezení
funkčnosti pohybového
systému, jež v důsledku
vrozených nebo získaných
poškození pohybových nebo
nosných orgánů a končetin
omezují seberealizaci v
socialní interakci a běžném
životě.
• Omezení lze rozdělit do tří
základních skupin:
• deformace některé části těla
(např. skolióza)
• patologické vyvinutí
končetin nebo
• amputace.
Mentální postižení
• Při definování tzv. mentálního postižení v porovnání s jinými pojmy asi nejmarkantněji vyjde na
povrch nejasnost pojmenování.
• U pojmu mentální postižení dochází ve vysoké míře ke stigmatizaci celé skupiny lidí s fokusem
na chyby a nedostatky, a to v souvislosti s inteligenčním kvocientem.Ten hraje důležitou roli v
psychologii a medicíně při diagnostice mentálního postižení.
• Pojem mentální postižení je dnes v mnoha zemích brán jako stigmatizující
• Za osoby s mentálním postižení jsou považováni ti jedinci, u kterých je od narození závažné
organické nebo genetické poškození mozku, což se projevuje v řečovém, sociálním, kogitivním
emocionálním nebo motorickém jednání a schopnostech.
• ...komunikace s jinými, péče o sebe sama, sociální dovednosti, bydlení, seberozhodování,
práce, volný čas, učení aj. je ztížena.
• IQ - Inteligenční kvocient v pohledu na člověka s mentálním postižení vcelku na rozdíl od
minulosti dnes nehraje zvláštní roli.
• Hlavní důraz se klade na sociální vývoj, schopnost učit se (sebesoběstačnost), řečové
schopnosti aj.
Ivo Šelner © SPED 2023 24
Mentální postižení – celoživotní proces
Ivo Šelner © SPED 2023 25
Osobnost
Vnímání a
rozpoznání
souvislostí
Sociální
zážitky
Pohyb,
tělesná
kondice
Pocity
Řeč, forma
komunikace
Kognitivní
zpracování
• Okolí často nerozumí,
nechápe, co mentálně
postižený chce vyjádřit, co si
skutečně přeje (zejména,
pokud nemůže mluvit)
• Okolí člověku s mentálním
postižením málo věří, ne vždy
mu dá důvěru
Lidé s tzv. problémovým chováním
• Mezi typické projevy patří
• agresivita
• hyperaktivita a motorický neklid
• psychosomatické poruchy
• nedostatek koncentrace
• odmítání komunikace
• ale i výchova, negativní vzory okolí
apod.
• Pro tuto kategorii bychom mohli použít
souhrné pojmenování „neobvyklé poruchy
chování“.
• Patří sem osoby – děti, mládež, ale i dospělí,
u kterých se v sociálním kontaktu a jednání
projevují nápadné odchylky v porovnání se
skupinou jiných osob určité komunity – např.
stejně starých dětí, reakce na určitou situaci,
dodržování pravidel chování ap.
• Měřítko problémového chování – normy –
se určuje podle většiny společnosti, což
může být v různých kulturách resp.
společnostech různé.
Ivo Šelner © SPED 2023 26
POSTIŽENÍ MENTÁLNÍ – Downův syndrom
• Psychický vývoj dítěte s Downovým
syndromem závisí nejen na jeho
genetickém složení, ale také na tom, zda
a do jaké míry je podporováno.
• Lidé s Downovým syndromem mají silné
emoční schopnosti a slunnou povahu:
jsou milující, láskyplní, přátelští a veselí.
Mnozí jsou navíc hudebně nadaní a mají
smysl pro rytmus.
Ivo Šelner © SPED 2023 27
Klasifikace a
symptomy tzv.
problémového
chování
Ivo Šelner © SPED 2023 28
• Charakteristické symptomy problémového chováníKlasifikace
• Impulzivnost, agresivita vůči cizím nebo sobě
samému, tyranizování, nedodržování pravidel a
dohod, poutání pozornosti na vlastní osobu a
jednání
Extrémní agresivní chování
• Bez zájmu, ustrašenost, bez motivace, zřetelná
únava, introvertnost, pocit méněcennosti a
usoužení, uzavřenost
Úzkostné, bázlivé chování
• Jednání a fyzický výkon není adekvátní věku,
znatelná únava, poruchy řeči, výslovnosti,
nesrozumitelnost, schází koncentrace,
nesoustředěnost
Nezralé sociální chování
• Schází zodpovědnost, agresivita a násilí vůči jiným,
frustrace, napětí bez příčiny, nedodržování norem a
dohod, ochota k riziku, ignorování následků, nízká
hranice zábran, problém v navazování vztahů-nedůvěra
Sociálně-delikvenční chování
ADHD
Attention Deficit Hyperactivity Disorder“
• Neurovývojová porucha projevující
se poruchou pozornosti spojenou s
hyperaktivitou
• V minulosti diagnostikována jako
LMD – lehká mozková dysfunkce
• ADHD nemá souvislost s
inteligencí
• Diagnosticky je třeba odlišit od
hyperaktivity, pocity vnitřního
neklidu, impulzitivy, poruchy
pozornosti
• Otázka medikamentů je sporná
• Typické projevy:
• Deficit pozornosti spojené s
poruchami motoriky
• Impulzivita-neadekvátní reakce
• Hyperaktivita, zvýšený řečový
projev
• Doprovodné jevy-úzkost, deprese,
noční děsy, poruchy čtení, psaní
• Ovlivňuje celkově veškeré chování
Ivo Šelner © SPED 2023 29
ADHD
Několik pedagogických návodů
• Čas a pozornost – dítě profituje, pokud má
dostatek času a pokud mu věnujeme popzornost,
jsme u něj...např. u domácího úkolu. Měli bychom
zamezit rozptylování
• Cvičení paměti – pokud dítě přijde domů (ze
školy, od přátel, z nákupu ap.), dejme mu za úkol,
aby namalovalo to, co vidělo: stromy, cestu, auta
aj. – takto se trénuje paměť.Toto ale musí dělat
špás, obrázky nemusejí být perfektní
• Sport ve skupině – podporuje se společenství,
pocit komunity, ale i koncentrace při sportovních
aktivitách, cvičení postřehu aj.
• Procházky – společně s rodiči a dodržovat
společný takt chůze, ten hravě měnit apod.
• Opakování – např před usnutím předčítat, dát
průběh fantazii, což podporuje opět koncentraci
• Puzzle, Memory – hodí se dobře pro cvičení
koncentrace, dítě vidí výsledek, je pozitivně
motivováno. Hry ale musejí být adekvátní
schopnostem, věku, nespějí přetěžovat, což by
vedlo k frustraci.
• Klidné nerušené prostředí zvyšuje koncentraci
a neodvádí pozornost, např. žádná hudba v
pozadí, osoby, sourozenci, kteří mluví nebo
chodí stále kolem, žádný mobil,TV apod.
• Plnění úkolů rozdělit na menší časové úseky,
např. 20 minut, poté přestávky, i pohyb.
• Zavést rituály – jasná pravidla, dát čas. Např.
zapálit svíčku při plnění určitého úkolu. Nebo Někdy
pomůže i žvýkání žvýkačky, což usnadní
odbourání neklidu, lepší koncentraci.
Ivo Šelner © SPED 2023 30
Lidé s poruchami autistického spektra
• Pojmem Poruchy autistického spektra
nebo Syndrom autismu je míněno
postižení vývoje v oblasti vztahu,
vnímání a komunikace.
• Při vzniku postižení hraje určitě roli
více faktorů a příčiny jsou dodnes
nejasné, i když existuje více teorií,
žádná nebylo definitivně potvrzena.
• Diagnostikuje se nejpozději do 3. roku
života – jedná se o komplexní poruchu
centrálního nervového systému a ne o
poruchu chování
• Částečně bývá ve spojitosti s jinými
postiženími – mentální, řečové,
intelektuální, nebo i pohybovými
funkcemi.
• Příčiny jsou nejasné, pouze
hypotézy
Ivo Šelner © SPED 2023 31
Dětský ranný autismus (Kanner)
• U ranného dětského autismu je typický
omezený motorický a řečový vývoj,
zájem pro detaily, interakce s jinými
dětmi je odmítána, stejně jako minimální
navazování citových vazeb (k matce,
rodině), spojení s mentálním postižením
je časté.
• Objevují se poruchy sociálních vztahů
zřetelné brzy po narození, deficity
pozornosti, poruchy učení, řvaní,
autoagrese, jednou zažité se těžko mění,
nenavazuje kontakt, uzavření do sebe
• Psychogenní projevy
• Narušena komunikace
• Emocionální netečnost
• Chybějící požadavek komunikace
• Narušené sociální vztahy
• Špatná řečová komunikace, pozdě začne mluvit
• Somatogenní projevy
• Izoloce vůči okolí
• Těžké porušení funkce mozku
• Stereotypní jednání
• Stereotypy
Ivo Šelner © SPED 2023 32
Aspergrův - Syndrom
• Aspergrův-Syndrom: zde
zaznamenáváme motorické
koordinační poruchy ve smyslu
nešikovnost, řečově nápadného
stylu pedantského opakování.
Tělesný kontakt je sporadický,
ojedinělý. Autisté kladou důraz
na rituály, kognitivně rozumí
mnoha situacím, nedovedou
však vždy posoudit souvislosti.
• Často mají problém pochopit,
co po nic okolí chce nebo proč
ostatní myslí jinak
• Začíná velmi brzy mluvit,
Pedantská, vysoce
stylizovaná řeč
• Často spontánní mluva
• Dobrý až průměrný
intelektuální výkon
• Specifické zájmy
• Špatná motorická
koordinace, nešikovnost
• Zřídka oční kontakt
Ivo Šelner © SPED 2023 33
Některé pozitivní znaky autistů se
syndromem Asperger
• Neumí zazlívat, nemají předsudky
• Mají určité zájmy
• Jsou talentovaní v určitém směru – např. paměť na čísla, data
• Nelžou, jsou upřímní
• Pokud něco slíbí, jdou za věci
• Pamatují si detaily, které ostatní zapomenou
• Pokud je něco zaujme, mají vytrvalost
• Zajímají se o detaily
Ivo Šelner © SPED 2023 34
Rettův - Syndrom
• Vyskytuje se pouze u dívek, typické znaky
• Autistické chování
• Řeč není možná
• Pohybové stereotypy,
• Časté záchvaty
• Poruchy rovnováhy a chůze
• Typické pohyby rukou – napodobující mytí, mysírování
Ivo Šelner © SPED 2023 35
Lidé s psychickými poruchami
Deprese
• Původ
• organický (tělesný),
• endogenní (genetický) nebo
• tzv. reaktivní (psychosociální původ).
• Příčiny lze rozdělit do několika kategorií:
• duševní problémy (ztráta milované osoby, osobní problémy s partnerem,
ztráta zaměstnání aj.)
• psychické přetěžování (ztráta životní perspektivy, mobbing, partnerská
krize aj.)
• tělesné příčiny (chronické nemoci, úraz, hormonální změny aj.)
• genetické dispozice (dědičnost).
Ivo Šelner © SPED 2023 36
Lidé s psychickými poruchami
Psychózy – Neurotické poruchy
• Bývají diagnostikovány u osob s projevy paniky, strachu v
situacích, které obvykle nejsou nebezpečné, nebo při kontaktu s
masami lidí, ve velkém prostranství nebo naopak v malém
prostoru (sociální fobie). Často mají psychózy doprovodné
symptomy: vegetativní systém (bolesti žaludečního traktu),
bolesti hlavy, nespavost, třesení, pocení nebo srdeční slabost ap.
Neurotické poruchy jsou často doprovodnou poruchou při
depresi.
Ivo Šelner © SPED 2023 37
Lidé s psychickými poruchami
Schizofrenie
• Při schizofrenii dochází ke ztrátám hranice mezi myšlením a
vnímáním, tedy mezi realitou a představami. Pro schizofrenii jsou
typické bludy (myšlenky), halucinace (akustické) nebo barevné
představy.
• Doprovodný příznak je tzv. sociální absence (pracoviště, škola),
celková přecitlivělost ap., stavy, které, aby mohly být správně
diagnostikovány, musejí trvat nejméně měsíc.
Ivo Šelner © SPED 2023 38
Lidé s psychickými poruchami
Afektivní poruchy
• Afektivní poruchy rozdělujeme na
• epizody depresivní (skleslost,
slíčenost, beznaděj) a
• epizody manické (nadměrná
radost a nereálný optimismus,
vysoká aktivita, motivace,
povznesená nálada ap.).
• Přechody z jedné do druhé se
projevují akutně, v odstupech
nebo jsou chronické.
• Pojem afektivní poruchy označuje
skupinu psychických poruch, u
kterých dochází v časových
odstupech k markantním změnám
nálady, impulzivnímu jednání,
výkyvům v motivaci v porovnání s
běžnou situací.
• Tyto stavy se střídají, správně dnes
hovoříme o bipolární poruše a
stavy resp. změny stavu se obvykle
projevují ve fázích (v rozmezí dnů
až měsíců). Mezi těmito úseky
probíhá tzv. „normální stav“.
Ivo Šelner © SPED 2023 39
Lidé s psychickými poruchami
Demence
• Projevy jsou registrovatelné převážně v kognitivní sféře
(zapomínání, hlavně krátkodobá paměť), ztrátě orientace, snížení
komunikačních schopností ap.
• Demenci lze dnes diagnostikovat u lidí s různým druhem
postižením, problematická diagnostika je u mentálně postižených,
kdy není vždy jasné, na kolik ztráta paměti jde na úkor postižení a
jakou roli hrají výpadky paměti v důsledku stáří.
Ivo Šelner © SPED 2023 40
Lidé s psychickými poruchami
Závislost
• Lidé se závislostmi nejsou schopni
konzum kontrolovat nebo redukovat,
postupem doby potřebují k dosažení
uspokojivého stavu stále více substance
(organismus si na větší dávky zvyká) a
doba mezi konzumací se zkracuje
• O závislosti hovoříme tehdy, pokud dochází k
pravidelné konzumaci určité substance
(alkohol, medikamenty, nikotin aj.) nebo
jednání (intermedia, nakupování, hráčství aj.)
na základě tzv. bažení (Craving), tedy
vnitřního tlaku.Veškeré aktivity lidí se
závislostmi se koncentrují na to, aby bylo při
konzumaci dosaženo pro jedince
uspokojivého stavu, a to i za cenu ztráty
sociálních kontaktů, ztráty zaměstnání,
uvědomění si ohrožení vlastního zdraví, tedy
uvědomění si nevýhod konzumace aj.
Ivo Šelner © SPED 2023 41
Lidé s poruchami učení
• Problémy s učením jsou často
ovlivněny sociálními faktory –
životními podmínkami a
zážitky, kognitivním vývojem,
rodinnou situací, výchovou,
nemocí, v neposlední řadě
osobností jako takovou.
• Problémy s učením jsou
doprovodným jevem
problémového chování a tato
skupina nepatří do klasické
kategorizace postižení, které
vyžadují precizní lékařské,
psychologické aj. diagnostické
zařazení. Přesto však z
pedagogického hlediska do
sféry speciální pedagogiky
patří, už proto, že se jedná
hlavně o děti.
Ivo Šelner © SPED 2023 42
Lidé s nadměrným nadáním
• Nadání (celkové nebo pro určité oblasti) u dětí se dá vypozorovat u
těch jedinců, kteří (bez ohledu na „špatný“ výkon v jiných
oblastech) mají velmi dobrý pozorovací smysl, rozpoznají struktury
a pravidla komplikovaných situací, leč narazí na problém při dalším
uplatnění znalostí, mají výbornou paměť i pro detaily, koncentrují
se na ta témata, která je zajímají, kladou otázky a hledají řešení,
většinou si také osvojili rychle řeč, ale mají problém s koncentrací
při čtení.
Ivo Šelner © SPED 2023 43
DIAGNOSTIKA
• Pokud hovoříme dnes o diagnostice v souvislosti s lidmi s postižením, pak
musíme rozlišovat mezi různými diagnostickými postupy, které se od sebe liší v
důsledku odlišných odborností a specializace.Tyto však nestojí proti sobě, každá
disciplína má své opodstatnění a proto by se měly navzájem doplňovat, abychom
si mohli udělat komplexní obraz o člověku s postižením.
• V souvislosti s lidmi s postižením je nutné vymezení a rozlišení mezi lékařskou,
psychologickou a terapeuticko pedagogickou diagnostikou v rámci speciální
pedagogiky. Přitom je samozřejmé, že všechny tři disciplíny podle potřeby a typu
postižení musejí spolupracovat.
Ivo Šelner © SPED 2023 44
LÉKAŘSKÁ DIAGNOSTIKA
• U lékařské diagnózy v stojí v popředí diagnóza, jež se zaměřuje na nemoc jako
takovou, na původ, příčiny, symptomy.
• původ – genetický,
• zranění, před-/při-/po narození, v důsledku jiného onemocnění apod.
• jak se postižení projevuje, typické příznaky, projevy ap.
• Diagnóza zahrnuje postupy, jako je anamnéza, fyzikální vyšetření a
sekundární technická vyšetření, jakož i analýzy tělesných tkání a vylučování
Ivo Šelner © SPED 2023 45
LÉKAŘSKÁ DIAGNOSTIKA
• Lékařský model považuje postižení jako deficit
jednotlivce, který je způsoben nemocí,
prenatálním vývojem, zraněním, traumatem ap.
Z tohoto pohledu považuje medicína za prvotní
diagnostiku původu postižení a návaznou léčbu
a terapii s cílem dosáhnout změny deficitního
stavu jedince ap.
• Postižení je z pohledu medicíny (genetická)
chyba a nedostatek.Výraz nedostatek vychází z
diagnostiky a je ovlivněn jednostranným
pohledem (bohužel): postiženému je
poskytnuta určitá péče nebo přesněji řečeno je
přijímatelem určité péče, kterou mu
(nepostižená) společnost na základě určité
„etické povinnosti“ umožňuje.
• Psychiatrie - psychiatrického pohledu byl
postižený vzhledem k patologickým defektním
projevům jako například stereotypie, autoagrese,
tik, křik, mentální opožďování atd. pouze
objektem, který musel být opatrován v ústavu –
že tento ústav se vyznačoval přísnou hierarchií,
centrálním zabezpečením služeb, rituálním a
pasívním denním režimem, striktním oddělením
od vnějšího světa je všeobecně známo.
• Život se koncentroval na zachování čistoty,
dodržování pořádku a klidu, a to vše za pomocí
léků na zklidnění a dávkovaného
„strukturovaného násilí“ – ať již v jakékoli formě.
Ivo Šelner © SPED 2023 46
PSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA
• Psychologická diagnostika je psychologická disciplína a zároveň důležitou
součástí odborné práce klinických psychologů, kteří se zabývají problémy a
poruchami osobnosti a chování.
• Psychologická diagnóza je prvním krokem k vhodné terapii, k dalším krokům
vedle lékařské léčby.
• V klinicko-psychologické diagnostice se informace shromažďují
prostřednictvím diskusí, testovacích postupů a pozorování chování. Po
stanovení psychologické diagnózy je objasněno, jak může vypadat další
psychologická a psychoterapeutická podpora.
Ivo Šelner © SPED 2023 47
• Sociální model vidí postižení
jako důsledek omezování
jedince (vzdělání,
zaměstnání, nedostatečná
podpora apod.) ze strany
společnosti, tedy přídavný
problém mnohdy způsobený
společností, okolím, jednáním
jiných. Sociální model nelpí
bezpodmínečně na změně
jedince jako takového, ale
soustřeďuje se na hledání
vhodných životních podmínek
pro člověka s postižením.
• V oblasti sociálního zabezpečení je
takto v souladu s legislativou používán
termín osoby se zdravotním postižením,
v souvislostí s pracovním výkonem pak
osoba se změněnou pracovní schopností
(příp. s těžším zdravotním postižením).
• S ohledem na pracovně-právní oblast a
pracovní příležitosti používáme termín
znevýhodněné osoby. Školská
pedagogika používá pojmenování
obtížně vychovatelný nebo obtížně
vzdělavatelný žák atd.
Ivo Šelner © SPED 2023 48
SOCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA
Diagnostika jako pomůcka pro
pedagogickou a sociální práci – 7 principů
• Nestačí jenom chtít – muset diagnostikovat. Důležité je JAK zdůrazním to pozitivní u klienta
• Je třeba udělat v rámci diagnostiky komplexní obraz klienta
• Musím jasně svoji pozici, svůj postoj definovat – proč diagnostikuji, jaký přínost procedura má na
klienta
• Musím zůstat v realitě, vyvarovat se hypotéz
• Návrhy a intervence je třeba ověřit – zda mají smysl, zda jsou reálné, zda klientovi neuškodí
• Diagnostický proces vyžaduje oboustrannou důvěru
• Musím vědět, jak mohu klienta v rámci diagnózy podpořit
• V popředí procedury, rozhovoru musí být znatelná lidskost a uznání
Ivo Šelner © SPED 2023 49
Diagnostika u klientů s těžkým postižením, vyžadující
nepřetržitou pomoc
• Není podstatné, zda umí mluvit, číst
psát, ale je třeba zjistit, jak se klient
orientuje, kde jsou jeho možnosti se
dále vyvíjet, a to v následujících
oblastech:
• Prostor – Kde
• Je schopen definovat, ví, kde se
nachází
• Čas – Kdy
• Je schopen definovat, ví, jaký je den,
kolik hodin
• Kvalita – Co
• V jaké míře, za jakých okolností je schopen
určit kvalitativní rozdíly – např. v chování jiných
• Kvantita – kolik
• V jaké míře, za jakých okolností rozpozná
množství
• Příčina – proč
• Rozezná symboly – např. komunikace
• Paměť
• co je schopen si zapamatovat, rozpoznat
Ivo Šelner © SPED 2023 50
CÍLE DIAGNOSTIKY V PSYCHO-SOCIÁLNÍ SFÉŘE
Diagnostické komponenty
Výběr manuálu,
prostředku
Postup, pracovní metoda
(test, dotazník, rozhovor,
pozorování aj.)
Pomocné hodnotící
prostředky
(konzultace, hraní rolí,
pozorování)
Ivo Šelner © SPED 2023 51
CÍLE DIAGNOSTIKY V PSYCHO-SOCIÁLNÍ SFÉŘE
Prováděcí komponenty
Instrukce, návod Realizace Vyhodnocení
Ivo Šelner © SPED 2023 52
ZÁKLADNÍ DIAGNOSTICKÉ KATEGORIE V
PSYCHO-SOCIÁLNÍ SFÉŘE
Ivo Šelner © SPED 2023 53
Oblast inteligence,
myšlení, abstrakce
Oblast vnímání a
pocitů
Oblast výkonuškola,
znalosti,
práce, zručnost
Oblast osobnosti,
chování, jednání,
psychické znaky
Deskriptivní diagnóza
Klasifikační diagnostika
Funkční diagnostika
Kauzální diagnostika
Diagnostika výběru
Diagnostika typizace
Podpůrná diagnostika
Integrační diagnostika
aj.
• Deskriptivní diagnóza popisuje situace, ve kterých se postižený nachází. Cílem je představit
situaci postiženého co nejkomplexněji a nejpřesněji, z více úhlů, aby bylo možné dospět k
jednotnému závěru (popis chování, jednání).
• Klasifikační diagnóza klade důraz na cíl, normy a rámcové podmínky organizace a prostředí, ve
kterém se postižený nachází, žije, pracuje tedy zda je jeho stupeň postižení adekvátní stanoveným
podmínkám.
• Funkční diagnostika pomáhá odhalit vztahy mezi různými projevy jednání postiženého. Cílem je
zjistit, zda a za jakých okolností se vyskytuje určité chování často.
• Kauzální diagnostika se snaží zjistit příčiny nebo kompexy příčin, tzv. kauzální řetězce. Cílem
kauzální diagnostiky je dostat zjištěné okolnosti „pod kontrolu“, poznat je a vysvětlit důsledky.
• Diagnostika výběru s koncentruje na nalezení správné osoby pro danou oblast na základě jejich
charakteristik. Cílem je přiřadit postiženého k určitému profilu, nalézt „správnou“ osobu pro
danou oblast na základě určitých charakteristik.
• Diagnostika typizace si klade za cíl vytvořit homogenní skupiny z hlediska vzdělávacích,
výukových nebo organizačních aj. cílů.
Ivo Šelner © SPED 2023 54
DIAGNOSTIKA A SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
• Speciální pedagogika nevyvinula žádné vlastní diagnostické metody, nýbrž se
orientuje především na využití metod z psychologie. Sleduje ale jiné cíle: hledá
především možnosti podpory v životě lidí s postižením – podpůrná diagnostika.
• Lidé s postižením mohou na základě diagnostických výsledků lépe rozvinout své
motorické, emocionální, sociální a kognitivní schopnosti. A to z jednoho důvodu – v
rámci diagnostiky jsou vývojové možnosti zohledněny a možnosti podpory naznačeny.
• Diagnóza a podpora tvoří jednotu, jsou a nemohou být odděleny a jsou v interakci s
okolním světem (společnost, rodina ap.).
• Z těchto důvodů považujeme tuto diagnostickou formu za diagnostiku procesu, někdy
se hovoří o tzv. multimodální (více rovinové) diagnostice, jež tvoří podpůrný proces.
Ivo Šelner © SPED 2023 55
ZÁKLADNÍ DIAGNOSTICKÉ FORMY SPED
• Podpůrná diagnostika se koncentruje na lidi s postižením a jako taková usiluje o
to, aby postižená osoba (dítě, mladistvý, dospělý) byla podporována v optimálním
rozvoji svých možností v oblastech mentální, sociální, emoční nebo fyzické.
• Na základě konkrétní situace se zdravotním postižením jsou vypracovány
hmatatelné, krátkodobé a střednědobé vzdělávací cíle a plány podpory.
• V tomto podpůrném procesu musí být zahrnuto nejen postižený jako
osobnost, ale také je nutno brát v úvahu rozmanité podmínky životního
prostředí, ve kterém člověk žije.
• Integrační diagnostika neklade důraz na analýzu problému - s nímž je obvykle
spojen termín „řešení“, ale koncentruje se na zapojení do takzvaných běžných
životních podmínek, nechat lidé s postižením účastnit se života a pomáhat ho
formovat společně. Důraz je tedy kladen na identitu, na osobnost.
Ivo Šelner © SPED 2023 56
1.Pozorování
2.Anamnéza
3.Pracovní
metoda
4.Podpůrný
plán
5.Nutná
opatření
6.Evaluace
Ivo Šelner © SPED 2023 57
Schéma podpůrného procesu
Pozorování je jedním z
nejdůležitějších
komponentů speciálních
pedagogů
DIAGNOSTICKÉ POSTUPY SPECÍÁLNÍ PEDAGOGIKY
• Interdisciplinární pohled
• Výběr diagnostických postupů se odlišuje podle potřeby uplatnění – v popředí
stojí člověk s postižením a jeho zdroje, ne deficity
• Diagnostický proces začíná intenzivním pozorování chování a jednání, a to v
prostředí každodenního života, tedy nejen v laboratoři či speciálně
upravených prostorách a podmínkách
• Spektrum diagnostiky klientů je velice široký – od kojenců po dospělé, od
minimálních poruch až po těžké, komplikované formy postižení
• Speciální pedagog tak musí mít jasný přehled nejen o nemoci, ale i o účinnosti
jednotlivých psychologických procesech, poruchách a odchylkách, aby byl
schopen přijmout vhodná pedagogicko-podpůrná a výchovná opatření.
Ivo Šelner © SPED 2023 58
DIAGNOSTICKÉ ZÁSADY
• Platnost meotody, vědecké ověření
• Spolehlivost – Jak přesná metoda je v konkrétní situaci objektivní
• Při diagnostice lidí s postižením nelze vždy zásady uplatnit, a to z různých
důvodů: často klient nemůže komunikovat, nevidí, nemůže se pohybovat,
není mentálně schopen reagovat (závislost na informaci okolí)
• Při diagnostice se musíme vyvarovat
• intuitivnímu, bezděčnému, náhlému hodnocení jednání,
• chybnému posouzení situace
Ivo Šelner © SPED 2023 59
• Cílená podpora – pomoci tolik, kolik je nutné a kolik je zapotřebí
• Pokud je nutné - zapojení okolí do terapeutického procesu
• Neexistuje nějaká globální metoda – každá terapie musí být individuální
• Individuální požadavky – jasné cíle, co musí být učiněno, aby se zlepšila kvalita života
• zlepšení schopností a funkčnosti (např. logopedie, fyzioterapie)
• součást léčby (např. psychoterapie)
• zmírnění následků (rehabilitace)
• apod.
• Ne každá „terapie“ je uznána jako terapie – jsou rozdíly mezi terapii a různými metodami či aktivitami ap.
Ivo Šelner © SPED 2023 60
Základní zásady terapeutických podpor
pro lidi s postižením
• Psychologie se koncentruje na poradenství, analýzy v souvislosti s chováním a jednáním
člověka v různých životních situacích s ohledem na osobní zážitky, reakce na okolí a
jednání jiných.
• V rámci terapie bývají cíle definovány v udržení nebo nabytí psychické rovnováhy a
zdraví
• Psychopatologie (duševní poruchy, psychická zátěž, atypické chování mimo vžité normy)
• Psychologie osobnosti (rozdíly v myšlení, emocí a chování člověka)
• Sociální psychologie (psychické procesy v kontextu jednání různých sociální skupin a
jedinců
• aj.
Ivo Šelner © SPED 2023 61
Psychologická podpora
Psychoterapie
Psychoterapie se koncentruje na léčbu psychických poruch, krizových
situací a na léčbu nebo zmírnění následků, na které pacient v rámci
psychických poruch nebo postižení trpí.
• Psychoanalýza, hlubinná PT
• Psychoanalýza hledá řešení v podvědomí, analýze
ranných životních zážitků minulosti a vlivu
sexuálního pudu na vývoj člověka
• Kognitivně-behaviorální PT
• Metoda spočívá převážně v analýze přítomnosti a
chování v problémové situaci, podpoře schopností,
které pacient má
• Gestalt PT
• Metoda klade důraz na osobní, expresivní prožívání,
emoce a přítomnost (dramaterapie)
• Systemická PT (rodinná PT)
• Metoda se zaměřuje na vztahy a souvislosti
jednání aktérů
• Interaktivní PT
• Fokus spočívá v kontextu jednání osobnosti,
závislosti na psychice a vlivu okolí
• PT orientovaná na klienta
• V popředí stojí terapeutické intervence stojí
pocity, přání, definování a sledování cílů, které
klient sám definuje (Rogers)
Ivo Šelner © SPED 2023 62
JINÉ TERAPEUTICKÉ METODY
• Logopedie
• Ergoterapie
• Fyzioterapie
• Rehabilitace, masáže
• Hipoterapie
• Arteterapie-psychoterapeutický kontext
• Malování
• Taneční terapie
• Muzikoterapie
• Dramaterapie
• Výživa (Logo- a Ergoterapie)
• Jistota vitálních funkcí
• Motorika úst – nácvik svalů, polykání, pití, krmení
JINÉ REHABILITAČNÍ
TERAPEUTICKÉ FORMY
• Nespecifikované umělecké aktivity
• Dramaterapie
• Biblioterapie
• Řečový projev, poezie, zpěv
• Modelování s hlínou
• Zahrada
• biografie
• Pohybové aktivity
• Terapeutický tanec
• Vandrování
• Zooterapie
• Canisterapie
• Hiporehabilitace
• Delfíni
Ivo Šelner © SPED 2023 63
Bazální stimulace jako terapeutická nabídka
pro těžce postižené
Sociální
zážitky
Pocity
Tělesné
zkušenosti
Řeč
Kognitivní
zážitky
Vnímání
Ivo Šelner © SPED 2023 64
Pohyb
Vztah
Jistota
Důvěra
Aktivita
Vychází z tzv. holistického přístupu
zprostředkování zkušeností a
vjemů.
Prostřednictvím pohybu,
tělesných, taktilních zkušeností, a
vnímání všemi smysly se vytvářejí
sociální zkušenosti, aktivuje
myšlení a takto komunikuje s
okolím: reakce na podněty .
Snoezelen
• Zaměřuje se na podporu vnímání a uvolnění pomocí vody, světla,
barev, uklidňující hudby, aroma, houpačky.
• K tomuto účelu jsou vybaveny speciální místnosti s možností si
lehnout, sedět, mít kontakt s pomůckami ap.
• Vhodné pro klienty s těžkým mentálním a tělesným postižením, v
krizových situacích jako stress, hyperaktivita, agresivita-
autoagresivita.
• Auditivní, vizuální, orální, taktilní vibrační a somatická stimulace
Ivo Šelner © SPED 2023 65
Ivo Šelner © SPED 2023 66