•Použitá literatura. •DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2. vyd. 2010, s 26-39. ISBN 978-80-904137-6-4 •DOLEŽEL, J. Bůh na straně chudých – biblické inspirace pro sociální práci. In Spravedlnost a služba. Sborník vydaný k příležitosti 10. výročí činnosti CARITAS-VOŠ sociální Olomouc. Uspořádal Jakub Doležel. Olomouc: CARITAS-VOŠs, 2006, s. 73-99. ISBN 80-239-7697-4 •DOLEŽEL, J. Sociální práce do počátku novověku. In MATOUŠEK, O. a kol. (ed.), Encyklopedie sociální práce. Praha: Portál, 2013, s. 179-185. •PETERS, Norbert. Die soziale Fürsorge im Alten Testament. (Sociální péče ve Starém zákoně). Paderborn : Bonifacius, 1936. •THIEL, W., Arm und reich in der Bibel (Bohatí a chudí v Bibli). In HERMANN, Volker (Hrsg.), Diakonische Existenz im Wandel. Heidelberg: Diakoniewissenschaftliches Institut, 2007, s. 18. •CRÜSEMANN, F. Das Alte Testament als Grundlage der Diakonie (Starý zákon jako základ diakonie). In SCHÄFER, G., STROM, Th. Diakonie – biblische Grundlagen und Orientierungen. Ein Erbeitsbuch. 3. Auflage. Heidelberg: HVA 1998, s. 67-93. •+ odkazované pasáže Starého zákona (mnohdy nutno samostatně vyhledat) • • Starý Egypt – vlivní a solidarita s chudými •Idea: Počátky imperativu solidarity s chudými pro ty, kdo disponují politickou/ekonomickou mocí •Písemné záznamy od konce 3. tis. př. n. l. : starost o chudé je součástí výkonu moci vladaře (faraóna) a jeho úředníků •Chudé v záznamech zastupují: vdovy a sirotci •Povinnost solidarity s chudými také pro prostý lid: •Motivace? Usirův soud (125. výrok Knihy mrtvých) • Sumer – zrod ideje ochrany chudých pomocí práva •Idea: Upomínání vládnoucích elit na jejich závazek péče o chudé a jejich ochranu před útlakem & zároveň první pokusy ukotvit tento závazek pomocí práva (=zákony) vladařů: •Entemen z Lagaše (kol. 2460 př. Kr.) •Uruimgina z Lagaše (kol. 2300 př. Kr.) •Urnammu z Uru (kol. 2100 př. Kr.) •Chammurapi (1792-1750 př. Kr.), Zákoník, –Prolog: –„…zavolali (bohové) jménem mě, Chammurapiho, … abych v zemi zviditelnit spravedlnost, zlého a špatného zničil a silným nedovolil škodit těm slabým…“ –Epilog: –„Velcí bohové mě povolali, já jsem spásonosný pastýř ….příjemný stín, chránící mé město… aby silný neubližoval slabému, aby sirotě a vdově se dostalo práva“ DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Předběžné úvahy: Jak se staví Bible k sekulární (pozemské) skutečnosti? •Sociální práce= sekulární profese, sledující „pozemské“ cíle. •Biblické inspirace: je jejich hledání legitimní??? •Neboť: Bible je literatura náboženská. Očekávání: bude poutat pozornost čtenáře na „věci věčné“, •Avšak Bůh bible: zájem už o „tento svět“ člověka, nikoliv teprve až o „onen svět“: •V bibli platí, že božská a lidská sféra jsou odlišitelné, ale nikoliv od sebe oddělitelné. Dualismus mezi ‚tímto‘ a ‚oním‘ světem, je biblickým spisům cizí. •Bible klade důraz na sociální, komunitní rozměr lidského života, úzký individualismus je jí cizí. Náboženská revoluce ve světových náboženstvích: Svatost-bezbožnost definována v Izraeli poprvé pomocí sociálních a sekulárních indikátorů (a ne pouze tradičně: kulticky) •„Bezbožný“ člověk •6 Jejich vlákna se nehodí na šat, svými výrobky se nepřikryjí. Jejich činy jsou jen ničemnosti, na dlaních jim lpí násilné skutky. 7 Jejich nohy pádí za zlem, spěchají prolévat nevinnou krev. Zamýšlejí samé ničemnosti, na jejich silnicích číhá záhuba a zkáza. 8 Cestu pokoje neznají, není práva v jejich stopách. Dělají si křivolaké cesty, kdo se jimi ubírá, nepozná pokoj. (Iz 59,2-10) • PETERS, Norbert. Die soziale Fürsorge im Alten Testament. (Sociální péče ve Starém zákoně). Paderborn : Bonifacius, 1936. Pokr. •Spravedlnost = svatost •Ez 18, 5-13 •5 Je-li někdo spravedlivý a jedná podle práva a spravedlnosti… •7 nikoho neutiskuje, dlužníkovi vrací jeho zástavu, nikoho neodírá, hladovému dává svůj chléb a nahého přikrývá rouchem, •8 nepůjčuje lichvářsky a nebere úrok, odvrací se od bezpráví, vykonává pravdivý soud mezi mužem a mužem… •10 Pokud však zplodí syna rozvratníka, který bude prolévat krev a dopouštět se proti bratru čehokoli z těchto věcí… •bude …12 utiskovat utištěného ubožáka, druhého odírat, nevracet zástavu, pozvedat oči k hnusným modlám, dopouštět se ohavnosti, •13 půjčovat lichvářsky a brát úrok, bude žít? Pokr. •6 Zdalipak půst, který já si přeji, není toto: Rozevřít okovy svévole, rozvázat jha, dát ujařmeným volnost, každé jho rozbít? 7 Cožpak nemáš lámat svůj chléb hladovému, přijímat do domu utištěné, ty, kdo jsou bez přístřeší? Vidíš-li nahého, obléknout ho, nebýt netečný k vlastní krvi? (Iz 58, 6-10) • PETERS, Norbert. Die soziale Fürsorge im Alten Testament. (Sociální péče ve Starém zákoně). Paderborn : Bonifacius, 1936. Leviticus 19: Prosociální indikátory „svatosti“ •2 „Buďte svatí, neboť já Hospodin, váš Bůh, jsem svatý. 3 Každý měj v úctě svou matku a svého otce. Dbej na mé dny odpočinku. 4 Neobracej se k bůžkům a neodlévej si sochy bohů. Já jsem Hospodin, váš Bůh… 9 nepožneš svá pole až do samého kraje a nebudeš paběrkovat, co zbylo po žni. 10 Ani svou vinici úplně nevysbíráš, … ponecháš je pro zchudlého a pro hosta… 11 Nebudete krást ani obelhávat a podvádět svého bližního. 12 Nebudete křivě přísahat v mém jménu… 13 Nebudete utiskovat a odírat svého druha, výdělek dělníka… nezůstane u tebe do rána. 14 Nebudeš zlořečit hluchému a slepému nepoložíš do cesty překážku…15 Nedopustíte se bezpráví u soudu… 33 Bude-li s tebou přebývat ve vaší zemi někdo jako host, nebudete mu škodit… 34 budeš ho milovat jako sebe samého, protože i vy jste byli hosty v zemi egyptské… 36 Já jsem Hospodin, váš Bůh, já jsem vás vyvedl z egyptské země. Proto dbejte na všechna má nařízení… • DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Předběžné úvahy: Starozákonní předpoklady sociální práce •Nelze tvrdit, že SPR začíná ve SZ, ale lze tvrdit, že biblické spisy a duchovní atmosféra v nich odrážená, jsou půdou, v níž koření étos (ideály a hodnoty) i struktura profese sociální práce •Prvním předpokladem pro toto tvrzení je souhlas biblických vědců v tom, že Bůh, o němž autoři biblických spisů vypráví, stojí přednostně na straně slabých a bezmocných. –„(…) Jahve, váš Bůh je Bůh bohů a Pán pánů (...) On zjednává právo sirotku a vdově, miluje cizince, dává mu chléb a oděv“ (Dt 10,17-19). –Proto i cesta, kterou má kráčet člověk (srov. Dt 10,12) vede k chudým, slabým a potřebným. •Klíčovým atributem biblického Boha je proto milosrdenství: –„Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný, který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení (...)“ (Ex 34,6; srov. Nu 14,18; Ž 86,15; 103,8). •Proto také pro biblického člověka vede cesta spásy cestou napodobování Božího milosrdenství (v NZ srov. Lk 6,36). •Druhým předpokladem je přesvědčení starozákonního Izreale, že nouze, utrpení, nemoc, smrt a nespravedlnost nejsou v souladu s Boží představou o člověku (jsou výsledkem zejména nepořádku, který do světa vnesl člověk) •Péče o sebe (láska k sobě samému) je už ve SZ chápána jako předpoklad zdravé péče o potřeby druhých a jako míra pravé lásky k bližnímu (srv. Dnešní důraz na terapeutický odstup, psychohygienu atd. v SPR) •Podobně jako sumerské civilizace, i SZ ukazuje záliba v právních opatřeních na mírnění chudoby (srv. Dnešní důraz na sociální legislativu v SPR) – DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Chudí ve Starém zákoně jako most do reality sociální práce dnes •O „chudých“ je v Bibli řeč mnohokrát. Hebrejská slova, používaná k označení situace „být chudý“ či „trpět nouzí“ (raš; dal; ebjon; aní) mají význam zahrnující mnoho dimenzí. Vztahují se nejen na lidi, kteří trpí nedostatkem materiálních věcí, ale také na aspekty jako nemoc, hlad, nahota, žebrání, i útlak a ponižování. •Pojmem ‚chudý‘ v širokém smyslu můžeme označit lidi na okraji tehdejší společnosti (vyloučené, marginalizované) a strádající sociálními problémy. •Tradičně nejvíce ohrožené skupiny, které Mojžíšův zákon nejvíce chránil: –vdovy a sirotci: jelikož nepožívali právní způsobilosti, mohli se stát snadno předmětem manipulace (dnes matky samoživitelky a jejich děti?) –staří, jelikož byli odkázáni na zabezpečení svými dětmi (míra dnešní osamělosti seniorů) –cizinci („gér“), které bychom dnes označili spíše za uprchlíky vyhnané z vlasti hladem nebo válkou a kteří se na území Izraele trvale usadili (na rozdíl od „nokrí“- cizinec obchodník, procházející, neusazený) –drobní rolníci, kteří se v důsledku zadlužení mohli ocitnout v silné existenční závislosti na druhých, což souviselo se systémem dlužnictví a jeho nástrojem dlužního otroctví –nádeníci, kteří nevlastnili skutečně nic a žili jen ze dne na den. Společenské subjekty, které se hlásí k solidaritě s chudými a díky kterým se sociální práci daří, se nápadně podobají společenským subjektům, které byly za solidaritu s chudými odpovědné už ve starozákonním Izraeli: ve Starém zákoně dnes •král, • •dobře situovaní Izraelité (ekonomické přebytky sdílet ve prospěch chudých – sociální závazek majetku) • •a proroci (prorok ve SZ: nikoliv věštění budoucnosti, ale kritika sociální nespravedlnosti ve společnosti) • •Sociální stát • •Občanská společnost • • • •Neziskový sektor (někdy označují NGO své aktivity na poli lidských práv a sociální spravedlnosti jako „prorocké“) DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Předpoklady étosu dnešní sociální práce: sociální hodnoty ve SZ •Svrchovaným etickým horizontem je ochrana nekonečné lidské důstojnosti, odvozené z víry, že každý člověk je nositelem „Božího obrazu“ a „Boží podoby“ (srv. Gn 1, 26-27) •Pomocí hodnot: –spravedlnosti –a lásky. •Sepjetí těchto dvou hodnot vystihuje výrok proroka Ozeáše (8. stol. př. Kr.): Navrať se tedy ke svému Bohu, dbej na milosrdenství (láska) a právo (spravedlnost), s nadějí vytrvale čekej na svého Boha. (Oz 12,7) • PETERS, Norbert. Die soziale Fürsorge im Alten Testament. (Sociální péče ve Starém zákoně). Paderborn : Bonifacius, 1936. Spravedlnost - První pilíř sociálního zákonodárství SZ •Spravedlnost a právo, to jsou stále se opakující požadavky, připomínané proroky, kteří se chápali jako obhájci slabých a utlačovaných. • • Pryč ode mne s halasem tvých písní, tvé brnkání na harfy už nechci slyšet. Ať se valí právo jako vody, spravedlnost jak proudící potok. (Am 5,23-24) • 1 Běda těm, kdo nařizují ničemná nařízení těm, kdo předpisují plahočení, 2 nuzným odnímají možnost obhajoby, utištěné mého lidu zbavují práva; jejich kořistí jsou vdovy a sirotky olupují. 3 Co si počnete v den navštívení, až se z dálky přižene zkáza? (Iz 10) •Také filozofická literatura SZ: • 2 „Dlouho ještě chcete soudit proti právu, stranit svévolníkům? 3 Dopomozte nuznému a sirotkovi k právu, poníženému a chudému zjednejte spravedlnost, 4 pomozte vyváznout nuznému ubožáku, svévolným ho vytrhněte z rukou!“ (Žl 82) PETERS, Norbert. Die soziale Fürsorge im Alten Testament. (Sociální péče ve Starém zákoně). Paderborn : Bonifacius, 1936. PETERS, Norbert. Die soziale Fürsorge im Alten Testament. (Sociální péče ve Starém zákoně). Paderborn : Bonifacius, 1936. Sociální legislativa SZ •Snaha reagovat na lidskou nouzi pomocí právních opatření - pro SZ charakteristická. •Ustanovení, která zajišťovala chudým a strádajícím ne jen přežití, ale práva - ústřední součást Mojžíšova zákona (Tóry). •A zajištění práva pro slabé a chudé vyžaduje mnohdy kritiku a obžalobu mocných v případě nespravedlnosti. •Nástroje, které Mojžíšův zákon poskytoval: –Právní ochrana ohrožených skupin a jedinců –Sociální daň –Sociálně ekonomické zákony –Přikázání lásky – DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Vývoj sociální legislativa ve SZ – 3 historické vrstvy •Kniha smlouvy (Ex 20,22-23,33) – 10. století př. n. l. –Obsah: •Rituální předpisy plus •sociální předpisy (kombinace obou představovala náboženskou revoluci) –Implicitní poselství Knihy smlouvy je: péče o chudé (sociální předpisy) je stejně důležitá jako péče o správný náboženský kult (rituální předpisy) •Deuteronomium - konec 7. stol. př. n. l. •Zákon svatosti (Lv 17-26) – konec 6. stol. př. n. l. –Opět Kultické prvky plus –Přikázání lásky k bližním DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Ochrana ohrožených skupin a jedinců •Staří - ochrana (Ex 20,12; 21,15.17; Dt 27,16; Lv 19,3; 20, 9). •Vdovy a sirotci a bezdomovci – zákaz útlaku, garance zvláštní Boží ochrany (Ex 22, 21-24; Dt 24,17.19; 27,19). •Zákaz útlaku a zneužívání cizinců (gér; Ex 22, 20; 23,9 aj.) - stejná práva jako domácí (Lv 24, 22; Nu 15, 15). •Zákaz brát do zástavy životně důležité předměty - ochrana chudých drobných rolníků (Ex 22, 27; 24, 6.12.17). •ochrana dlužníků (dlužních otroků), po odpracování šesti let musí být propuštěni na svobodu (Ex 21, 2-11; Dt 15, 12-18), právo azylu pro uprchlé otroky (Dt 23, 16-17). •Zákaz zadržování mzdy - ochrana nádeníků (Dt 24, 14-15). • DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 První sociální daň (Dt 14,22-29) •Z královské daně ( uvedené v 1 Sam 8) se stává v Dt chrámová daň •Platí jen rolníci •V tříletém cyklu: –2x sebefinancování pouti do hlavního chrámu –1x na podporu chudých v místní obci •Tedy: 30% (!) dosavadních státních příjmů měla sloužit zabezpečení sociálně slabých skupin obyvatelstva. • DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Sociálně-ekonomické zákony •1. Zákaz úroků –Ex 22,24 – Kniha smlouvy (chudému…neuložíš úrok) –Dt 23,20n – Deuteronomium (svému bratru nebudeš půjčovat na úrok) •2. Regulace ručení za půjčky (Ex 22,25; Dt 24,12) •3. Dlužní amnestie – sabatický a jubilejní rok (také „zákon milostivého léta“) –Předchůdcem opatření bylo: sociálně agrární ustanovení Ex 23,10n –Podle Dt 15,1-18: 7. rok –Podle Lv 25: 49./50. rok –Izrael: pravidelná amnestie – v okolních kulturách (Mezopotámie) nevypočitatelná vladařské amnestie • Zákon milostivého léta (Leviticus 25) •Hospodin promluvil k Mojžíšovi na hoře Sínaji: "Odpočítáš si pak sedm roků odpočinutí, sedmkrát sedm let, a vyjde to období sedmi roků odpočinutí: čtyřicet devět let. Desátého dne sedmého měsíce dáš ryčně troubit na polnici; v den smíření budete troubit na polnici v celé vaší zemi. •Padesátý rok posvětíte a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům. Bude to pro vás léto milostivé, kdy se každý vrátíte ke svému vlastnictví a všichni se vrátí ke své čeledi. Padesátý rok vám bude létem milostivým. Nebudete v něm sít ani sklízet, co samo vyroste, ani sbírat hrozny z neobdělaných vinic. Je to léto milostivé. Budete je mít za svaté. Smíte jíst z pole, co urodí. V tomto milostivém létě se každý vrátí ke svému vlastnictví.“ Láska k bližnímu - Druhý pilíř sociálního zákonodárství SZ •Sebeláska jako míra pravé lásky k bližnímu • •budeš milovat svého bližního jako sebe samého. Já jsem Hospodin (Lv 19,18) •Opakováno i v souvislosti s uprchlíky a migranty : 33 Bude-li přebývat s tebou ve vaší zemi někdo jako host, nebudete mu škodit. 34 Ten, kdo bude s vámi přebývat jako host, bude vám jako domorodec mezi vámi. Budeš ho milovat jako sebe samého, protože i vy jste byli hosty v zemi egyptské. Já jsem Hospodin, váš Bůh. • DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Přikázání lásky Lv 19 - struktura •1. zákaz podvodů (krást, obelhávat, podvádět), •9Až budete ve své zemi sklízet obilí, nepožneš své pole až do samého kraje a nebudeš paběrkovat, co zbylo po žni. 10Ani svou vinici úplně nevysbíráš, nebudeš na své vinici paběrkovat spadaná zrnka; ponecháš je pro zchudlého a pro hosta. Já jsem Hospodin, váš Bůh. 11Nebudete krást ani obelhávat a podvádět svého bližního. 12Nebudete křivě přísahat v mém jménu, sice znesvětíš jméno svého Boha. Já jsem Hospodin. • Přikázání lásky - struktura •2. zákaz utlačování sociálně slabých (nádeník, hluchý, slepý), •Nebudeš utiskovat a odírat svého druha. Výdělek dělníka, kterého si najmeš, nezůstane u tebe do rána. 14Nebudeš zlořečit hluchému a slepému nepoložíš do cesty překážku, ale budeš se bát svého Boha. Já jsem Hospodin. • DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Přikázání lásky - struktura •3. zákaz bezpráví v právních sporech •Nedopustíte se bezpráví při soudu. Nebudeš nadržovat nemajetnému ani brát ohled na mocného; budeš soudit svého bližního spravedlivě. • DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Přikázání lásky - struktura •4. zákaz nesprávných pohnutek „v srdci“ (nenávidět, mstít se, chovat zášť). •Nebudeš se chovat ve svém lidu jako utrhač, nebudeš ukládat svému bližnímu o život. Já jsem Hospodin. 17Nebudeš ve svém srdci chovat nenávist ke svému bratru, ale budeš trestat svého bližního podle práva, a neponeseš následky jeho hříchu. 18Nebudeš se mstít synům svého lidu a nezanevřeš na ně… • DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Přikázání lásky - struktura •5. příkaz lásky k bližnímu •…budeš milovat svého bližního jako sebe samého. Já jsem Hospodin. DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Láska k nepříteli ve SZ? •Ani před nepřítelem se nemá zastavit •Hladoví-li ten, kdo tě nenávidí, nasyť jej chlebem, žízní-li, napoj ho vodou (Př 25,21) DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Psychosociální parametry sociální legislativy ve SZ •Pojetí chudoby a právní normy na ochranu chudých jsou neseny respektem před důstojností chudého •Svrchované příkazy k jejich ochraně jsou neseny principem spravedlnosti – chudý se nemusí dovolávat náhodné dobročinnosti druhých (právní nárok) •Posledním garantem ochrany sociálně slabých je Hospodin •Institut pravidelné dlužní amnestie umožňuje zachovat psychologicky klíčovou naději na nový začátek DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Specifické aspekty starozákonního sociálního étosu •Závazek společenských elit pomoci slabým a chudým k právu = společný étos staro-orientálních kultur (Sumer, Egypt) •Čím se tedy sz-ní étos liší? •Odpověď: Zdůvodněním=motivací DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Motivační zdroje sociálního étosu ve SZ •Minulostní motivace: –Klíčová národní „vzpomínka“: záchrana a exodus z Egypta (‚kondenzát‘ v Dt 26,5-10) –Vědomí vlastního vysvobození jako základ péče o chudé •Starší vrstvy (Ex 22,20; 23,9; Dt 10,19): „neboť jste byli cizinci v egyptské zemi“ –Motivace odkazem na vlastní zkušenost utrpení –Aktivizace empatie posluchače •Novější vrstva (Dt 24,17n) - posun: „Nepřevrátíš právo bezdomovce ani sirotka a vdově nezabavíš roucho. Ale pamatuj, že jsi byl otrokem v Egyptě a že Hospodin, tvůj Bůh tě odtud vykoupil. Proto ti přikazuji, abys to dodržoval.“ –Odkaz na zkušenost osvobození a sociální změny –Hospodin přikazuje činit to, co sám vykonal ve prospěch Izraele • Motivační zdroje sociálního étosu ve SZ •Přítomnostní motivace –Hospodinova láska (Dt 7,8) – milovat chudé a slabé=napodobovat Hospodina –Hospodinova svatost (Lv 19,2; 19,34) - milovat chudé a slabé=vstupovat do Hospodinovy svatosti •Biblické pojetí svatosti překračuje pouhý kulticko-rituální rozměr a dosahuje svého cíle v prosociálním jednání (Iz 58,6-8) • DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Motivační zdroje sociálního étosu ve SZ •Budoucnostní motivace –blízkost Boží spásy (Iz 56,1-8) –láska vůči chudým zastupuje lásku k Bohu (srov. Př 14, 21; 17, 15; 19, 17; Ž 41,2). –V biblické tradici se pomalu začalo prosazovat tušení určité identifikace Boha s chudými, která plně zazáří v Ježíšově poselství (srov. Mt 25, 45). • DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Jednání Hospodina prototypem mezilidského sociálního řádu •Náročná a rozvinutá sociální kultura starozákonního Izraele byla pro tehdejšího Izraelity smysluplná jen za předpokladu, že Bůh přikazuje člověku pouze to, co sám vůči člověku koná. • Boží pečující láska k cizincům a chudým (Dt 10,18). Obzvláště často je tento motiv, operacionalizovaný do pojmů ochrana, pomoc apod., používaný u žalmistů: –Hospodin je útočištěm zdeptaných a utlačovaných (Ž 9,10), –nadějí ponížených (9,19), –zachráncem slabých a chudých (18,28; 35,10; 76,10; 109,31), –je otcem sirotků a obhájce vdov (68,6), –on slyší nářek chudých (10,17; 34,7; 69,34), –zjednává právo vdovám a utlačovaným (10,18; 140,13), –ochraňuje cizince a bezdomovce (146,9), –zastává se chudých a trpících (12,6). •Bůh, o němž autoři biblických spisů vypráví, stojí nepřehlédnutelně na straně slabých a bezmocných. PETERS, Norbert. Die soziale Fürsorge im Alten Testament. (Sociální péče ve Starém zákoně). Paderborn : Bonifacius, 1936. Teologická motivace sociálního étosu ve SZ: Sociální obžaloba (pohanského) polyteismu v Žalmu 82 •(1) V shromáždění bohů postavil se Bůh, vykoná soud mezi bohy: •(2) Dlouho ještě chcete soudit proti právu, stranit svévolníkům? •(3) Dopomozte nuznému a sirotkovi k právu, poníženému a chudému zjednejte spravedlnost, •(4) pomozte vyváznout nuznému ubožáku, svévolným ho vytrhněte z •rukou!“ •(5) Nic nevědí, nic nechápou, chodí v tmách, a celá země v základech se hroutí. •(6) „Ač jsem řekl: ‚Jste bohové, všichni jste synové Nejvyššího,‘ •(7) zemřete též jako jiní lidé, padnete tak jako každý vladař.“ Výklad •Zde Hospodin vynáší soudní ortel nad (pohanskými) božstvy. •Obviňuje z ignorování jejich povinnosti pečovat o chudé, ponížené a trpící a zároveň •ze zvýhodňování svévolníkům. •Výsledkem této jimi způsobené sociální nespravedlnosti je světová nerovnováha (v.5). •Protože pohanská božstva neosvědčila své božství v tom nejdůležitějším, totiž v odpovědnosti a péči o nejslabší v lidské společnosti, jsou vydána napospas stejnému smrtelnému údělu jako lidé (v.7). THIEL, W., Arm und reich in der Bibel. In HERMANN, Volker (Hrsg.), Diakonische Existenz im Wandel. Heidelberg: Diakoniewissenschaftliches Institut, 2007, s. 18. DOLEŽEL, J., Biblické kořeny sociální práce. In MARTINEK, M. a kol. (vyd.), Praktické teologie pro sociální pracovníky. Praha : Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2008 Souhrn 1.Podle Starého zákona je Božím plánem prosadit takový řád, který umožňuje lidem život v plnosti. 2.Nastolení takového řádu v plnosti se očekává v budoucnosti, začít se musí ale už nyní 3.Nastolení tohoto řádu může/má začít na okraji společnosti. Na začátku není obrácení mocných, ale osvobození chudých, slabých a ohrožených. •SZ formuluje (paralelně s ostatními staroorientálními kulturami) sociální étos pomoci sociálně slabým na základě pojmu spravedlnosti a lásky. •Spravedlnost vládne tam, kde je pomáháno slabým a ohroženým k účasti na životě společnosti. •Tu nejhlubší bázi sociálního étosu, na nějž se dá apelovat, tvoří v Izraeli - jinak než u ostatních národů - vědomí společné zkušenosti Boží záchrany z nouze a útlaku.